13. dubna 2025
Kategorie: PR Tipy

Architektonický zážitek ve spirále: Český pavilon na EXPO 2025 propojuje pohyb, světlo a umění

Český národní pavilon na Světové výstavě EXPO 2025 v japonské Ósace se oficiálně otevřel veřejnosti 13. dubna a okamžitě zaujal svým neotřelým architektonickým řešením. Autorem této výrazné stavby je pražské studio Apropos Architects, které se inspirovalo tvarem spirály – symbolem života, růstu a nekonečného pohybu. Pavilon není jen budovou, ale zároveň i cestou, po které návštěvník stoupá. Tato cesta, dlouhá 260 metrů, se vine kolem celé stavby, prochází čtyřmi patry a vyúsťuje na střešní vyhlídkové terase. Výstup po této spirále je metaforou osobního a společenského vývoje, stejně jako proměny v čase.

Návrat do Japonska po více než půlstoletí

EXPO se do Ósaky vrací po 55 letech, a tak návrh českého pavilonu nese i jemný historický podtext – odkazuje na pavilon z roku 1970, který tehdy Československo v Japonsku prezentovalo. Aktuální stavba zaujímá strategické místo na křižovatce pobřežní promenády a hlavního bulváru, čímž se stává výrazným orientačním bodem. Architekti vsadili na moderní a otevřenou formu – prosklenou konstrukci kombinovanou se dřevem, která jakoby se vznášela nad zemí. Fasáda z tabulového uměleckého skla není jen vizuálním lákadlem, ale také připomínkou tradiční české sklářské tvorby. Měnící se denní světlo pak dodává prostoru uvnitř neustále nový charakter a podporuje atmosféru výstavy.

Prostor pro tělo i mysl

Návštěvnická trasa není jen pasivní procházkou. Pohyb po spirále aktivuje tělo, zatímco expozice podněcuje mysl. Architektura pavilonu je koncipována tak, aby návštěvníka nenápadně vybízela k aktivitě – fyzické i duševní. Cesta prostorem je zároveň cestou za inspirací. Tento koncept podtrhuje i výběr uměleckých děl, která jsou rozmístěna podél celé návštěvnické trasy.

Hned na začátku návštěvníky vítá mohutná křišťálová plastika Stromy rostou do nebe od sklářského umělce Ronyho Plesla. Dominantním vizuálním prvkem pavilonu je pak souvislé kresleno-malířské dílo od Jakuba Matušky alias Maskera, které se vine po vnitřním obvodu pavilonu v délce přes 200 metrů a symbolicky se otáčí do spirály. Tento vizuální příběh lidské snahy a tvořivosti doplňuje multimediální instalace od Lunchmeat Studia, která celkový zážitek z prostoru propojuje do jednotného celku.

Spojení tradice a inovace

Výstava v českém pavilonu klade důraz na propojení českého kulturního dědictví s moderními formami umění. K vidění je i bronzová socha Akt na skále od Alfonse Muchy nebo skleněné dílo Herbarium, které vytvořila firma Lasvit. Tyto artefakty jsou rozmístěny v architektonicky zajímavých výklencích uvnitř spirálové galerie, kde vytvářejí přirozené zastavení pro zamyšlení a odpočinek.

Cesta vyvrcholí na střešní vyhlídce ve výšce dvanácti metrů, odkud je možné pozorovat jak mořskou hladinu, tak interiér pavilonu skrz skleněný světlík. Zde se nachází i VIP Lounge, určený pro významné hosty a oficiální setkání.

Koncepce prostoru a stavební řešení

Cestu zpět dolů tvoří točité schodiště, které je umístěno v duté části dvojité stěny centrálního tubusu. Toto schodiště ústí do přízemí, kde návštěvníci najdou restauraci s nabídkou tradiční české kuchyně. Paralelně s tímto schodištěm vede pavilonem ještě jedno – určené pro obsluhu multifunkčního sálu. Obě schodiště jsou navržena tak, aby bylo možné oddělit provoz výstavy od kulturních a společenských akcí. Samozřejmostí je bezbariérový přístup, který zajišťuje výtah umístěný v západní části budovy.

Středem celého pavilonu je multifunkční sál – auditorium s průměrem 15,5 metru a výškou 12 metrů. Tento prostor je navržen jako tzv. „black box“, který lze flexibilně přizpůsobit různým kulturním a vzdělávacím programům. Sedací rampa kopíruje spirálovou linii galerie, což umožňuje propojení či oddělení hlediště od výstavních prostor. Tato flexibilita činí z auditoria živé centrum českého pavilonu.

Dřevo a sklo – základní stavební materiály

Celý pavilon stojí na konstrukci z dřevěných CLT panelů (křížem lepené smrkové dřevo), které tvoří jak centrální strukturu, tak nosné části spirály. Interiér zůstává záměrně neomítnutý – stropy i nosné prvky přiznávají přírodní strukturu dřeva, čímž prostor působí přirozeně a organicky. Vodorovné desky dále podporují tvarování spirálovitého prostoru galerie a vytvářejí balkony směrem do auditoria.

Pavilon dosahuje výšky 16 metrů a půdorysně je rozčleněn do 36 segmentů. Ve spodních patrech tvoří přesný kruh, který se ve vyšších úrovních proměňuje v eliptický tvar, čímž vzniká zajímavá prostorová dynamika. Vnější prostor před pavilonem tvoří dřevěná terasa s několika sezením, kde si návštěvníci mohou odpočinout nebo se jen tak zasnít.

Architektura jako umění i poselství

Český pavilon na EXPO 2025 není pouze reprezentativní budovou – je to živý organismus, který propojuje architekturu, umění, pohyb i emoce. Nabízí cestu, která není jen fyzická, ale i vnitřní – cestu k přemýšlení, objevování a inspirování se. Apropos Architects tak vytvořili unikátní prostor, který důstojně reprezentuje Českou republiku na mezinárodní scéně a zároveň otevírá novou kapitolu propojení kultury, technologie a lidského ducha.

Inspiroval vás článek? Řekněte o něm přátelům: