České lesy znovu ožívají: po kůrovcové pohromě se příroda pomalu zotavuje

Kůrovcová kalamita posledního desetiletí zanechala v české krajině hluboké jizvy. Miliony stromů padly za oběť drobnému, ale ničivému brouku, který dokázal proměnit zelené hřebeny hor v pusté holiny. Dnes se však lesy z nejhoršího období postupně vzpamatovávají. Aktivita kůrovce klesá a na místech, kde dříve stály uschlé smrkové porosty, vyrůstá nová vegetace.

Jak kůrovec změnil tvář českých lesů

Během první dvacetiletky 21. století zasáhlo Česko několik vln kůrovcové invaze. Nejhorší situace nastala po roce 2015, kdy kombinace horkých let, dlouhodobého sucha a dominance smrkových monokultur vytvořila ideální podmínky pro šíření škůdce. Nejvíce postižené byly Jeseníky, Vysočina, severní a jižní Morava, odkud se kůrovec postupně rozšířil i do Čech.

Vrchol kalamity přišel kolem roku 2020. Podle údajů Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti se tehdy množství napadeného dřeva odhadovalo na bezmála 22 milionů kubíků. To je objem, který by naplnil zhruba devět tisíc olympijských bazénů. Lesy ztrácely svou schopnost přirozené obnovy a mnohá území se proměnila v otevřené pláně, kde zůstaly jen pařezy a zbytky kůry.

„Na webu Chytremapy.cz si dnes každý může porovnat, jak se lesy v čase měnily. Letecké snímky ukazují rozsah škod i to, jak se krajina postupně vzpamatovává,“ vysvětluje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, která dlouhodobě vytváří a aktualizuje ortofotomapy celé republiky.

Hrubý Jeseník v roce 2015

Hrubý Jeseník v roce 2021

Hrubý Jeseník v roce 2024

Návrat zeleně do holin

Dobrou zprávou je, že poslední roky přinášejí zlepšení. Aktivita kůrovce se stabilně snižuje a znovu vysazené i přirozeně se obnovující lesy začínají růst. Podle údajů Lesů ČR bylo v loňském roce zpracováno pouze 555 tisíc kubíků kůrovcem napadeného dřeva, což představuje necelých šest procent objemu těžby z roku 2019.

„Situace se výrazně uklidnila. Dnes už netvoříme rozsáhlé holiny, ale kácíme jen malé skupiny stromů. Díky tomu se les dokáže lépe přirozeně obnovovat,“ popisuje Libor Strakoš, výrobně-technický ředitel Lesů ČR. Dodává, že podnik každoročně pokračuje v obnově rozsáhlých ploch. Jen letos plánuje obnovit téměř 13 tisíc hektarů, z čehož většinu prostřednictvím výsadby nových sazenic a část přirozeným zmlazením.

Drony a letecké snímky pomáhají hlídat zdraví lesa

Do boje s kůrovcem dnes vstupují i moderní technologie. Pomáhají rychle rozpoznat nově napadené stromy a vyhodnotit stav vegetace. Menší území lze sledovat pomocí dronů, větší celky pak prostřednictvím pravidelných leteckých snímků.

„Každý rok vzniká aktualizovaná barevná ortofotomapa a zároveň i mapa v infračerveném spektru. Ta využívá měření intenzity chlorofylu v listoví a umožňuje přesně určit, které části lesa začínají chřadnout,“ přibližuje princip Drahomíra Zedníčková.

Analýzy takových dat mohou pomoci nejen při kontrole šíření kůrovce, ale i při sledování dopadů sucha. Letecké snímkování probíhá zpravidla od května do září, kdy jsou stromy v plné vegetaci a infračervené senzory dokážou nejlépe rozlišit zdravé a oslabené porosty. „Nejvhodnější období je začátek léta. Později už listy i jehličí přirozeně ztrácí vitalitu, což by výsledky zkreslilo,“ doplňuje Zedníčková.

Hliniště – Vysočina v roce 2017

Hliniště – Vysočina v roce 2020

Hliniště – Vysočina v roce 2023

Lesy budoucnosti: rozmanitější a odolnější

Obnova po kůrovcové kalamitě je běh na dlouhou trať. Nové lesy, které dnes v Česku rostou, už nejsou tvořeny převážně smrkem, ale pestřejší směsí listnatých i jehličnatých dřevin. Cílem je vytvořit druhově rozmanitější porosty, které budou lépe odolávat klimatickým změnám i škůdcům.

Proměnu krajiny je možné sledovat nejen na vlastní oči při výletech, ale i prostřednictvím online map. Web Chytremapy.cz nabízí historické letecké snímky i aktuální ortofotomapy, které ukazují, jak se české lesy postupně znovu zazelenávají.