Hnědouhelné lomy v proměnách času: z ptačí perspektivy sledujeme ústup gigantů
Těžba hnědého uhlí, ač v České republice na ústupu, stále dotváří tvář Severočeské pánve. Letecké snímky odhalují fascinující proměnu krajiny v průběhu let a otevírají dveře k sofistikovaným analýzám těžebních objemů.
Klesající těžba, neměnná dynamika
Vrchol těžby hnědého uhlí v Česku nastal v roce 1984 s 97 miliony tun. Od té doby produkce klesá, v roce 2022 dosáhla 33,4 milionu tun. Největší ložiska se nacházejí v Mostecku, Sokolovsku a Teplicku. Mezi nejznámější lomy patří Bílina (s roční těžbou 8-9 milionů tun a nejníže položeným bodem v ČR – 20,4 m n. m.), ČSA, Nástup-Tušimice a Vršany.
Letecké snímky jako svědci proměny
I když se těžba utlumuje, podoba lomů se neustále mění. Snímky z dronů a letadel společnosti TopGis, dostupné na Chytremapy.cz, zachycují tuto dynamiku v detailu. Nejnovější snímky disponují rozlišením 12,5 cm na pixel, u starších snímků z let 2004-2009 je to 20 cm a u ještě starších 50 cm.
Odkaliště Venuše: Umělecké dílo z popílku
Zajímavostí je odkaliště Venuše, jezero na místě důlní jámy s barevnými ornamenty. Ty vznikají ukládáním hydrosměsi pro rekultivaci s využitím technologie plavení popílku.
Analýza snímků odhalí objem vytěženého materiálu
Společnost TopGis v minulosti provedla analýzu leteckých snímků kamenolomu v Želešicích na Brněnsku a zjistila objem vytěženého materiálu. Taková analýza může být užitečná pro kontrolu dodržování těžebních limitů, sledování dopravní zátěže a pro majitele lomů k výpočtu produkce a zásob.
Závěr: Z mapy do hlubin analýzy
Letecké snímky lomů tak slouží nejen jako estetický doklad proměny krajiny, ale i jako cenný nástroj pro analýzu a kontrolu těžebních aktivit. Díky nim můžeme lépe porozumět dopadu těžby na životní prostředí a zajistit zodpovědný přístup k tomuto důležitému, ač ustupujícímu, energetickému zdroji.