Kolik dávají Češi spropitné? Nejčastěji do deseti procent, nabídka na terminálu ale části hostů vadí

Spropitné je pro mnoho Čechů běžnou součástí návštěvy restaurace, rozhodně však neplatí, že by jej všichni dávali stejně. Nejčastěji se pohybuje mezi 6 a 10 procenty útraty. Nový průzkum zároveň ukazuje, že přednastavená nabídka dýška na platebním terminálu může u části hostů vyvolávat nepříjemný tlak.

Nejčastější spropitné se pohybuje mezi 6 a 10 procenty

Deset procent z účtu bývá často považováno za nepsanou orientační hranici spropitného v českých restauracích. Výsledky průzkumu mezi 3 000 respondenty ukazují, že právě k této hodnotě se skutečně přibližuje největší část hostů.

Pokud jsou lidé spokojeni s obsluhou, 29,4 % dotázaných nechává spropitné odpovídající přibližně 6 až 10 % celkové útraty. Dalších 23 % volí nižší částku do pěti procent účtu. Štědřejších hostů je méně – více než desetiprocentní spropitné běžně nechává 13,5 % respondentů.

Ne každý však při placení počítá procenta. Přibližně 15 % lidí účet jednoduše zaokrouhlí, například z 486 na 500 korun. A poměrně výrazná skupina dýško nedává ani v případě, že byla s návštěvou spokojena. Takto odpovědělo 19 % účastníků průzkumu.

Výsledky tedy naznačují, že spropitné sice zůstává v českých restauracích rozšířeným zvykem, pro téměř pětinu dotázaných ale není automatickou součástí placení.

O dýšku často rozhoduje chování obsluhy

O tom, zda zákazník přidá k účtu něco navíc, nerozhoduje pouze kvalita jídla. Velkou roli hraje samotný personál a způsob komunikace s hostem.

Nepříjemnou nebo neochotnou obsluhu označilo 34,4 % respondentů za důvod, proč by spropitné nedali. Jde tak o nejčastěji uváděný problém. Na druhém místě skončilo dlouhé čekání na objednávku nebo placení, které by od dýška odradilo 23,4 % dotázaných.

Dalších 18,4 % lidí by spropitné vynechalo kvůli celkové nespokojenosti s návštěvou, do níž se promítá také kvalita jídla. Samotná chyba v objednávce má podle výsledků menší význam. Společně se způsobem jejího řešení ji jako důvod pro neposkytnutí spropitného uvedlo 12,6 % respondentů.

Data tak naznačují, že hosté dokážou být k jednotlivým chybám poměrně tolerantní, pokud personál situaci vhodně řeší. Na výsledný dojem může mít větší vliv neochota, nezájem nebo nevhodná komunikace než samotné pochybení.

Existují ovšem i zákazníci, kteří mají spropitné pevně spojené s návštěvou restaurace. Přibližně 11 % dotázaných uvedlo, že jej nechávají téměř vždy bez ohledu na kvalitu obsluhy.

Přednastavené spropitné na terminálu hosty rozděluje

Rozšiřování bezhotovostních plateb změnilo také způsob, jakým restaurace mohou spropitné přijímat. Některé platební terminály před dokončením transakce zobrazí několik možností – například konkrétní procenta, vlastní částku nebo platbu bez dýška.

Pro část zákazníků jde o praktickou funkci. Celkem 31 % respondentů nabídka spropitného na terminálu neobtěžuje, chtějí si však jeho výši určit sami. Dalších 24,8 % přednastavené možnosti vítá a některou z nabízených variant obvykle využije.

Významná část hostů však takový způsob placení vnímá odlišně. Přibližně 17 % dotázaných při nabídce na terminálu pociťuje tlak, že by spropitné měli dát. Dalším 16,1 % aktivní nabídka vadí a preferovali by, aby ji terminál vůbec nezobrazoval.

Negativně tedy přednastavenou či aktivní nabídku dýška vnímá přibližně třetina účastníků průzkumu.

Možnost zaplatit dýško kartou není totéž jako jeho vnucování

Samotná možnost přidat spropitné při platbě kartou nemusí být problém. Citlivým bodem je spíše způsob, jakým terminál zákazníkovi jednotlivé varianty předkládá. Rozdíl může být mezi nenápadnou možností zadat vlastní částku a obrazovkou, která hostovi nabídne několik předem stanovených procent.

Spropitné má tradičně fungovat jako dobrovolné ocenění služby, nikoliv jako automatická přirážka k účtu. Host přitom neposuzuje pouze rychlost servisu. Do výsledného dojmu vstupuje ochota personálu, komunikace, znalost nabídky, řešení případných problémů i celková atmosféra návštěvy.

U bezhotovostního spropitného může být pro zákazníky důležitá rovněž transparentnost. Host nemusí vědět, zda a v jakém rozsahu se částka zadaná na terminálu skutečně dostane k obsluze. Právě jasně nastavená pravidla mohou přispět k tomu, aby elektronické dýško nevzbuzovalo nedůvěru.

Průzkum tak ukazuje dvě poměrně výrazné tendence. Většina dotázaných je při spokojenosti ochotná spropitné nechat, nejčastěji do deseti procent účtu. Zároveň si ale zákazníci chtějí zachovat kontrolu nad tím, zda a kolik zaplatí navíc. Pro restaurace proto nemusí být podstatné pouze umožnit spropitné kartou, ale také nabídnout tuto možnost tak, aby zákazník neměl pocit, že je k dýšku nucen.

Zdroj/foto: Michal Hoblík, Nomce, AI