Tipy na výlety: Lomy Amerika u Berouna

Po úmorném stoupání od Berounky, stanete na okraji impozantního vápencového lomu. Kolmé bílé stěny protkané červeným jílem, ve kterých se černají otvory oken a přírodních jeskyní. I když lom své jméno obdržel z méně prozaických důvodů: vápenec se zde těžil „americkým“ systémem – vybudovala se štola, prorazil otvor na povrch a těžený kámen pak padal přímo na vozíky ve štole.

Několik let je kolem lomu vybudována turistická trasa s vyhlídkovými terasami, takže toto nádherné místo můžete shlédnout i vy, pokud jste tak ještě neučinili, jestli ji znáte, určitě nám dáte za pravdu, že se jedná též o významnou paleontologickou lokalitu. Nejvýznamnější zimoviště netopýrů v středních Čechách, oblíbené místo natáčení filmů (Limonádový Joe, Malá mořská víla, Cesta na jihozápad a Akumulátor I), vhodnou oblast pro potápění a zároveň jednu z prvních nudistických pláží.

HISTORIE

Využívání vápenců Českého krasu má za sebou historii trvající nejméně 4000 let. Obrovský rozvoj lomařství probíhá okolo roku 1890: rozvíjí se průmysl a s ním cukrovarnictví, které potřebuje vápenec k saturaci řepy, vznikají první pražská předměstí a vápenec je využíván ve stavebnictví a intenzivně nastupující železářství vyžaduje velké množství vsázkového vápence. Rok 1891 je dnes považován za datum založení závodu, takže těžba na Mořině má za sebou více než 110 let. Lom byl neustále prohlubován, protože se šlo po pěkném kameni dolů. Bylo otázkou času, kdy k nějakému neštěstí dojde. V roce 1963 došlo k největšímu sesuvu celé stěny. Naštěstí se tak stalo v době obědové pauzy, takže nikdo nebyl zraněn, avšak Báňský úřad se tehdy rozhodl lom Východ raději uzavřít. Lom zvaný Mexiko v blízkosti lomu Amerika byl krutým koncentrákem, určeným především na likvidaci muklů z řad inteligence.

POVĚSTI A STRAŠIDLA

Rozsáhlý systém štol, ve kterých se plížíte ve světle baterky, blebance jílu za krkem a zbytky kolejí, vrátku a traverz u stropu, asociují nejen výlet Rychlých Šípů do Kraje oranžových skal, kde se Rychlonožka vozil na vozíčcích, ale jsou přímo živnou půdou pro strašidelné historky a pověsti. Nejznámější je asi ta o nacistickém vrahovi Hansi Hagenovi, který se ukrývá ve štolách a vraždí posledního dobrodruha ve skupince, který si to může ještě pojistit zaboucháním na gong u studánky. Jádro pověsti spočívá patrně na nálezu bajonetu s vyrytým jménem Hans Hagen v louži krve u studánky a rovněž věříme, že při troše síly by po trojím zaklepání traverzou mohl dotyčného pohřbít zával.

VODA A POTÁPĚNÍ

Jezírko uvnitř lomu Velká Amerika má překrásnou modrou barvu. Barva vody je způsobena odrazem oblohy a obsahem uhličitanu vápenatého. Koupání zde je opravdu jen pro otužilce nebo potápěče v neoprenu, kteří se zde potápějí i o vánocích. Měří zde hloubku vody, která je udávána okolo 16m, někde až 21m, prohánějí se na dně v prolézačkách, které tvoří staré těžební stroje a autovraky, obdivují sumce a raky a provádějí úklid dna. Čas od času narazí nejen na pomník s křížem, ale dokonce i na sebevraha zaklíněného pod břehem, kterého se nepodaří objevit ani policii.

BOJ O AMERIKU

Osmnáct opuštěných jámových lomů částečně spojených štolami, doklad technické dovednosti při těžbě vápence v první polovině tohoto století, paleontologická lokalita mezinárodního významu, území s několika krasovými útvary, zimoviště netopýrů, součást národní přírodní rezervace Karlštejn. Odpovědnost za tento unikát je svěřena dvěma institucím: Rudným dolům Mořina, jakožto bývalému provozovateli a správě Chráněné krajinné oblasti Český kras. RNDr. Jansová argumentuje proti vstupu turistů nebezpečím zasažení blesku v okně štoly, rostoucím nepořádkem, který po sobě zanechávají neukáznění návštěvníci a hlavně snižujícími se počty netopýrů v lokalitě. Zmíněnému tvrzení však odporuje 35tiletá řada každoročních kontrol, dokumentující dlouhodobé trendy ve vývoji netopýřího osazenstva a umožňující objektivně posoudit současný stav a jeho změny v posledních letech. Odstřely dvou slezů na dno kaňonu přiostřily válku mezi ochranáři a návštěvníky kaňonu, takže navzdory pokutě až do výše 50 000 Kč, bývají vrata rozřezávána autogenem a chatičky CHKO byly vypáleny.

BUDOUCNOST AMERIKY

Tak lákavá lokalita může těžko uniknout pozornosti turistů a dobrodruhů toužících na vlastní kůži prolézat štoly a prokopávat závaly. Hasiči a záchranáři často vyprošťují různé nešťastníky (a hlavně nešťastnice), které přecení své síly. Počet smrtelných úrazů se počítá na desítky. Nebezpečí lomu Velká Amerika spočívá v tom, že jeho stěny jsou příliš strmé a navíc neodpovídají sklonovými poměry pevnosti masivu, takže často dochází k sesuvu (poslední velký sesuv v r. 1963, o další umělé sesuvy se postarali majitelé odstřelem slezů. Zatímco dříve se uvádělo, že lom Amerika bude rozšiřován až o 120 m a využíván k těžbě, neboť závod má spočítané zásoby až do roku 2030, dnes jednatel společnosti tvrdí, že se s další těžbou nepočítá, vyhrožuje odřezáváním soukromých lan přistižených horolezců a hodlá přístup k lomu uzavřít zátarasy a v případě neúčinnosti nasadit do lomu medvědy.

Že se asi nedočkáme ani dalšího českého filmu, kde by se exteriéry točily v kaňonu Velká Amerika, nasvědčuje i požadovaný honorář 500 000 Kč (magická pětka se rozmnožila o další nuly. Za vstup a další částky podle počtu natáčecích dnů. Mořinská radnice na rozdíl od majitelů pochopila a uvítala přínos turistického ruchu. Má v plánu postavit v nedalekém lomu Čížovec u Trněného Újezdu rozsáhlý rekreační areál, kde by za čas mělo stát tábořiště s parkovištěm a přírodní amfiteátr, počítá se i s vybudováním přírodního koupaliště v protějším lomu Holý vrch, který měl být dotěžen do roku 2006. Po jeho vytěžení by tu ale měla vzniknout obdobná vodní plocha, jako je na Americe. Úžasný záměr! Škoda, že není jasné, kdo tento projekt bude financovat.

Zdroj náhledové fotografie: Pavel Koběrský – Taken and processed by Pavel Koběrský, CC BY-SA 2.5.