12. března 2016
Kategorie: Zdraví

6 mýtů a polopravd o spánku

Přirozenou součástí života je spánek. Bez odpovídajícího odpočinku, bychom nemohli vůbec fungovat. Pokud někdo namítá, že bychom mohli, je otázkou, jak dlouho bychom to vydrželi. Uspokojivá doba spánku pro někoho představuje pět hodin a pro jiného zase devět hodin. Vždy záleží na osobních potřebách každého jedince. Pokud se i po pěti hodinách spánku cítíte odpočatí a svěží, nelze nic namítat. Spolu se spánkem se pojí řada  mýtů a polopravd. Pojďme si je objasnit.

1. mýtus: Chrápání je normální

Téměř vždy je chrápání spojeno se symptomem nějakého zdravotního problému. Stačí si jen připomenout situaci, když je člověk nastydlý, má plný nos a je nucen dýchat ústy. Podle výzkumu vede chrápání ke zvýšenému riziku infarktu a mozkové mrtvice. Při chrápání totiž dochází ke krátkým zástavám dechu, které jsou spojené s vysokým krevním tlakem a rizikem kardiovaskulárního onemocnění.

2. mýtus: Spánek navíc odstraní únavu

Mýtus, že spánek navíc odstraní únavu, je velkým omylem. Mnohem důležitější než délka spánku, je jeho kvalita, což také souvisí s každodenními návyky. Chodit spát přibližně ve stejnou dobu a rovněž vstávat je základním stavebním kamenem dobrého spánku. Jestli-že se po sedmi až devíti hodinách spánku denně cítíte unavení, je příčina únavy někde jinde.

3. mýtus: Když spím, spí i mé tělo

Domněnka, že vás organismus ve spánku nic nedělá, je také chybnou. Je pravdou, že mnohé procesy se zpomalí, ale rozhodně nedojde k tomu, že by tělo vypnulo a nic nedělalo. Ve spánku tělo opravuje a obnovuje buňky. Pro regeneraci nervových a dalších buněk je podstatná fáze tzv. hlubokého spánku. Ve fázi tzv. měkkého spánku pracuje naše psychika a zpracovává události prožité během dne. Informace, o tom, že spánek zlepšuje koncentraci, posiluje imunitní systém, zmenšuje poškození pleti a působí jako prevence před kardiovaskulárními nemocemi je pravdivou a většinou již známou skutečností.

4. mýtus: Starým lidem stačí méně spánku

Také jste slyšeli zprávu o tom, že staří lidé, potřebují méně spát. Podle odborníků je to nesmysl. Staří lidé potřebují spát sedm až devět hodin denně, stejně jako většina mladých lidí. Noční spánek je u starších lidí více přerušovaný, ale o to častěji si zdřímnou v průběhu dne. Pokud staří lidé spí méně, než bylo uvedeno, jde o následek některé z nemocí, které jsou mezi staršími lidmi častějšími.

5. mýtus: Spánkový deficit doženete o víkendu…

Další a některými jedinci hojně využívanou příležitostí ke spánku je možnost spojená s dohnáním spánkového deficitu o víkendu. Pokud hodláte o víkendu dohnat, to co jste v průběhu týdne zanedbali, tak si zaděláváte na zdravotní problémy. Mezi následky dlouhodobé spánkové nedostatečnosti patří obezita, inzulínová rezistence nebo kardiovaskulární onemocnění. Navíc již krátkodobá spánková nedostatečnost vede ke zhoršení vidění, zapomínání a snížené koncentraci. Takže je jen otázkou, kdy se nedostatek spánku odrazí na vaší výkonnosti.

6. mýtus: Alkohol vede k lepšímu spánku

Pro ty, kdo řeší problémy se spánkem alkoholem, máme nemilou zprávu. Alkohol sice usnadňuje usínání, ale narušuje kvalitu spánku v druhé polovině noci a tomu pak odpovídá i výkonnost v následujícím dnu. Pravda, jedna sklenka vína před spaním tolik nevadí. Pokud byste problémy s usínáním chtěli řešit pomoci bylinného čaje, je potřeba vzít na vědomí, že některé směsi obsahují látky s protichůdnými účinky.

Inspiroval vás článek? Řekněte o něm přátelům: