Dítě míří do školy: Kdy může zaměstnavatel přispět na kroužky a školní výdaje?

Začátek školního roku dokáže rodinný rozpočet pořádně prověřit. Aktovka, sešity, výtvarné potřeby, přezůvky, sportovní vybavení nebo zájmové aktivity mohou znamenat výdaje v řádu tisíců korun. Někteří zaměstnavatelé proto rodičům nabízejí finanční či nepeněžní podporu. Z pohledu daní ale velmi záleží na tom, jakou podobu příspěvek má a na co je určen.

Peníze poslané zaměstnanci se zpravidla zdaní

Pro firmu je administrativně nejjednodušší přidat rodiči jednorázový příspěvek například k srpnové nebo zářijové výplatě. Může jej nazvat podporou pro prvňáčka, příspěvkem na školní výbavu nebo bonusem k začátku školního roku. Samotné pojmenování však z peněz daňově zvýhodněný benefit neudělá.

Pokud zaměstnanec dostane částku přímo na účet, zpravidla se jedná o zdanitelný příjem. Připočítá se ke mzdě a odvádí se z ní daň z příjmů i sociální a zdravotní pojištění. Jestliže tedy firma přizná například tři tisíce korun, zaměstnanec ve výsledku obdrží méně.

Podobně může být posuzována situace, kdy rodič nejprve nakoupí školní potřeby a následně zaměstnavateli předloží účtenku k proplacení. Doklad o nákupu aktovky, sešitů nebo penálu sám o sobě neznamená, že příspěvek bude osvobozen od daně a odvodů.

Aktovka, sešity nebo přezůvky mají jiný režim než kroužek

Častým omylem je představa, že všechno, co zaměstnavatel poskytne dítěti zaměstnance, lze automaticky považovat za osvobozený zaměstnanecký benefit. Pravidla jsou ale podstatně užší.

Aktovky, penály, pastelky, sešity, přezůvky nebo oblečení představují běžné zboží. Jestliže je firma pořídí a následně předá zaměstnanci či jeho dítěti, může zaměstnanci vzniknout nepeněžní příjem odpovídající hodnotě těchto věcí. Skutečnost, že jde o výbavu potřebnou do školy, sama o sobě daňové osvobození nezajišťuje.

Odlišně mohou být posuzovány některé položky, které spadají do zákonem podporovaných kategorií. Příkladem mohou být tištěné knihy splňující stanovené podmínky. Ani zde však není možné jednoduše vytvořit balíček obsahující knihu, pastelky, sešity a aktovku a celou jeho cenu označit za osvobozený benefit. Jednotlivé položky je potřeba hodnotit zvlášť.

U dětských kroužků mají firmy více možností

Zajímavější situace nastává u zájmových aktivit. Mezi daňově zvýhodněná nepeněžní plnění mohou za splnění podmínek patřit například služby vzdělávacích, tělovýchovných či sportovních zařízení nebo příspěvky související s kulturními a sportovními aktivitami. Benefit přitom nemusí využívat pouze zaměstnanec, ale také jeho rodinný příslušník.

Důležitá je zejména nepeněžní forma. Zaměstnavatel může například zaplatit kroužek přímo jeho provozovateli, využít benefitní systém nebo poskytnout účelový poukaz či kartu, kterou nelze směnit za hotovost a lze ji použít pouze na vybrané služby.

Za určitých okolností tak může firma přispět například na plavání, sportovní oddíl, taneční kurz, výtvarný kroužek nebo jinou organizovanou vzdělávací aktivitu. Vždy však záleží na charakteru konkrétní služby a jejím poskytovateli.

Rozdíl může způsobit i samotný způsob placení. Pokud rodič kroužek nejprve uhradí z vlastních peněz a firma mu následně stejnou částku pošle na účet, jde o peněžní plnění. Stejný účel tedy nemusí automaticky znamenat stejný daňový režim.

Volnočasové benefity mají jeden společný limit

Ani u nepeněžních benefitů není možné čerpat daňové zvýhodnění bez omezení. Pro rok 2026 činí souhrnný limit pro osvobození nepeněžních volnočasových benefitů 24 483,50 Kč na jednoho zaměstnance za celý rok.

Nejde o částku určenou zvlášť na každé dítě ani o samostatný limit pouze pro dětské kroužky. Do stejného balíku se započítávají další příslušné benefity využité zaměstnancem nebo jeho rodinnými příslušníky – například sportovní a kulturní aktivity, rekreace, zájezdy, knihy či některé vzdělávací služby.

Pokud tedy rodič během roku vyčerpal velkou část limitu například na vlastní sport, rekreaci nebo vstupenky, může na dětské aktivity zbývat podstatně méně. Část hodnoty nad zákonnou hranicí se již stává zdanitelným příjmem a vstupuje také do odvodů pojistného. Zaměstnavatel proto musí čerpání benefitů průběžně sledovat.

Ani sociální fond automaticky neznamená osvobození

Některé společnosti financují zaměstnanecké výhody ze sociálního fondu, fondu kulturních a sociálních potřeb nebo ze zisku po zdanění. Samotný zdroj peněz ale nezaručuje, že bude konkrétní příspěvek na straně zaměstnance osvobozený.

Stále je nutné zohlednit jeho účel, podobu a výši a také posoudit, zda ve skutečnosti nejde o náhradu běžné mzdy. Firma by proto měla mít pravidla benefitů jasně stanovena například ve vnitřním předpisu, kolektivní smlouvě nebo benefitním programu a uchovávat potřebné doklady.

Pro rodiče školáků z toho vyplývá poměrně jednoduché pravidlo. Peníze na nákup aktovky, sešitů či dalších běžných školních potřeb se zpravidla budou chovat podobně jako mzda. Pokud však zaměstnavatel vhodným způsobem uhradí konkrétní sportovní, kulturní nebo vzdělávací aktivitu dítěte, může být při splnění zákonných podmínek možné využít daňově zvýhodněný režim. Před začátkem školního roku se proto vyplatí zjistit nejen to, zda firma nějakou podporu nabízí, ale také v jaké podobě ji lze čerpat.

Zdroje/foto: Michal Hoblík, AI