Druhý život baterií: Co se s nimi děje po vybití?

Každoročně 18. února si připomínáme Světový den baterií, a to na počest narození jejich vynálezce Alessandra Volty, který přišel na svět před 280 lety. Tento den nám připomíná nejen důležitost baterií v našem každodenním životě, ale také nutnost jejich správného zpracování po skončení životnosti. Pokud se totiž s vysloužilými bateriemi nezachází odpovídajícím způsobem, mohou představovat vážné riziko pro životní prostředí. Naopak jejich recyklace přináší cenné suroviny zpět do oběhu a pomáhá snižovat ekologickou zátěž.

Proč je nutné s bateriemi zacházet opatrně?

Baterie se staly nepostradatelnou součástí našich životů – pohánějí mobilní telefony, notebooky, dálkové ovladače, hračky a mnoho dalších zařízení. Přestože nám usnadňují život, obsahují také látky, které mohou být nebezpečné pro lidské zdraví i ekosystémy.

Pokud jsou použité baterie nesprávně vyhozeny do běžného odpadu, mohou se z nich postupně uvolňovat těžké kovy, jako je rtuť, olovo nebo kadmium. Tyto toxické látky mohou pronikat do půdy i vody a kontaminovat je na dlouhá desetiletí. Nesprávná likvidace může mít ještě závažnější důsledky – některé baterie, zejména lithium-iontové, se mohou v extrémních podmínkách vznítit či dokonce explodovat.

Proto je důležité dodržovat zásady správné likvidace baterií a zajistit, aby se dostaly na místa určená k recyklaci.

Jak správně zacházet s vysloužilými bateriemi?

Použité baterie rozhodně nepatří do běžného koše, ale na speciální sběrná místa. Není však nutné běžet s každou jednotlivou baterií hned po jejím vybití – doporučuje se jejich dočasné bezpečné skladování doma a následné hromadné odevzdání.

Při skladování je důležité dodržovat několik zásad:

• Baterie by měly být uchovávány na suchém a chladném místě, mimo dosah dětí a domácích zvířat.
• Lithium-iontové baterie by měly mít kontakty přelepené lepicí páskou, aby se snížilo riziko zkratu.
• Je nutné je držet dál od zdrojů tepla, například radiátorů nebo přímého slunečního svitu, protože při vysokých teplotách může dojít k tzv. tepelnému úniku, což může vést k požáru.

„Použité baterie lze odevzdat na řadě míst, například v obchodech s elektronikou, školách nebo obecních úřadech, kde jsou umístěny speciální sběrné nádoby,“ vysvětluje Tomáš Pešek, jednatel společnosti REMA Battery, která se v České republice věnuje zpětnému odběru baterií.

Co se děje s bateriemi při recyklaci?

Po odevzdání na sběrné místo putují staré baterie do recyklačních center, kde jsou ekologicky zpracovány. Nejprve jsou na speciálních linkách roztříděny podle svého složení – od běžných lithiových a niklových baterií až po knoflíkové články obsahující stříbro nebo rtuť.

Během recyklačního procesu dochází k rozkladu baterií na jednotlivé suroviny, které lze znovu využít. Z recyklovaných baterií se získávají například:

• Lithium – využívá se k výrobě nových baterií.
• Nikl, zinek a mangan – nacházejí uplatnění v průmyslu a stavebnictví.
• Stříbro – znovu se používá v elektronice a šperkařství.

Díky moderním recyklačním technologiím lze z použitých baterií získat až 95 % materiálů zpět do výroby, čímž se významně snižuje potřeba těžby nových surovin. Současně jsou ekologicky odstraněny nebezpečné látky, aby nedošlo k jejich úniku do přírody.

Mýty o recyklaci baterií

I přes rostoucí povědomí o důležitosti recyklace stále existují některé mylné představy, které lidé často sdílí. Mezi nejčastější patří:

1. „Sběrné nádoby se nevyvážejí a baterie stejně skončí na skládce.“
   • Ve skutečnosti je zpětný odběr baterií přísně monitorován a evidován Ministerstvem životního prostředí. Sběrné nádoby se pravidelně vyprazdňuji a baterie putují k recyklaci.
2. „Recyklace baterií není efektivní, většina materiálu se stejně nevyužije.“
   • Moderní technologie umožňují získat zpět až 95 % materiálů, což výrazně snižuje potřebu těžby nerostných surovin.
3. „Jedna vyhozená baterie nemůže způsobit žádné škody.“
   • Opak je pravdou – například baterie s obsahem kadmia z jednoho mobilního telefonu dokáže znečistit až 600 000 litrů vody. I malá baterie může mít velký ekologický dopad.

Budoucnost baterií: Směřujeme k větší udržitelnosti?

Technologie baterií se neustále vyvíjejí s cílem minimalizovat jejich negativní dopad na planetu. Výzkumy se zaměřují na nové materiály, které by mohly nahradit vzácné suroviny, jako jsou kobalt a lithium. Velký potenciál má vývoj baterií s pevným elektrolytem, které jsou bezpečnější, efektivnější a ekologičtější.

Další významnou inovací je zlepšení recyklovatelnosti bateriových článků a prodloužení jejich životnosti. Pokud se podaří vytvořit baterie, které vydrží déle a budou jednodušší na recyklaci, mohlo by to výrazně snížit ekologickou stopu tohoto nezbytného technologického prvku.

Investice do těchto inovací nejen chrání životní prostředí, ale také posilují energetickou soběstačnost a snižují závislost na těžbě surovin. Budoucnost baterií tak směřuje k větší udržitelnosti a efektivnějším způsobům využívání jejich potenciálu.