Hřebčín v Kladrubech nad Labem: nejnovější česká památka UNESCO

Zdá se, že koronavirus tu s námi ještě nějaký čas zůstane, a cestování do zahraničí tak nebude samozřejmostí jako doposud. V nejbližších letech proto odborníci na cestovní ruch očekávají zvýšený zájem o tuzemské zajímavosti. Pokud i vy plánujete, že větší část dovolené strávíte cestováním po České republice, vaší pozornosti by rozhodně neměl uniknout Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem, který byl v roce 2019 zařazen na prestižní seznam světových památek UNESCO.

Od dob císaře Rudolfa II.

Historie hřebčína, který se stal v roce 2002 národní kulturní památkou, je opravdu bohatá. Mistři koňaři zde v šestnáctém století vyšlechtili plemeno starokladrubských koní, kteří se rychle rozšířili na panovnické dvory po celé střední Evropě. Díky své povaze se skvěle hodí k ceremoniálním jízdám a slavnostním procesím. Starokladrubské koně si zamiloval i císař Rudolf II., který hřebčínu udělil titul císařského dvorního hřebčína.

Po vzniku Československa hrozil zánik

Od té doby sdílel hřebčín úděl Zemí koruny české a později Československa. Trošku paradoxně bylo však hřebčínu nejhůře po vzniku samostatného státu. Ten už neměl panovnický dvůr, a tak měl v úmyslu koně i pozemky rozprodat. Hřebčín se naštěstí podařilo ve čtyřicátých letech obnovit hipologu Františku Bílkovi, který má obrovskou zásluhu na tom, že plemenu starokladrubských koní nezmizelo úplně. Dnes už je jasné, že hřebčín i koňské plemeno zůstanou pro budoucí generace zachovány. Starokladrubských koní však ve světě stále není mnoho, jen něco málo přes tisíc kusů.

Video z oslav zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO dne 5. října 2019.

Pět různých okruhů

Hřebčín nabízí hned pětici prohlídkových okruhů. Některé se hodí spíše pro rodiny s dětmi, jiné pro dospělé, ale na své si přijde každý.

Posuďte sami, k dispozici jsou:

• Stáje
• Zámek
• Kočárovna, postrojovna a muzeum
• Lesovna
• Rozhledna vybudovaná z bývalé vodárenské věže