Burčáková sezóna se blíží. Horké léto ji výrazně neurychlilo, vinaře trápí hlavně sucho

Milovníci burčáku se letos dočkají především ve druhé polovině srpna. Přestože vysoké teploty urychlily vývoj vinné révy, dlouhotrvající sucho její další zrání naopak brzdí. Hrozny jsou většinou zdravé, vinaři však zatím s nejistotou sledují, jak velká bude letošní úroda.

První burčák přijde během srpna

Začátek prodeje burčáku patří každoročně k prvním známkám toho, že se ve vinicích blíží sklizeň. Přestože zákony umožňují jeho prodej už od začátku srpna, větší množství letošního burčáku se na trhu objeví až během druhé poloviny měsíce.

Konkrétní termín se bude lišit podle jednotlivých vinařství i odrůd, které pěstují. Rané odrůdy mohou zamířit do lisů už v srpnu, zatímco u pozdějších si zákazníci budou muset počkat až do září.

Extrémně teplé počasí sice vývoj révy zpočátku urychlilo, neznamená to však automaticky mimořádně časný začátek burčákové sezony. Podle Martina Půčka ze Svazu vinařů ČR nejsou hrozny v řadě vinařství zatím dostatečně vyzrálé a letošní sezona by tak měla začít v poměrně obvyklém termínu.

Hrozny jsou zdravé, problémem je nedostatek vody

Pozitivní zprávou je jejich současný zdravotní stav. Suché počasí omezuje podmínky pro šíření některých houbových chorob a rané odrůdy již postupně získávají potřebnou cukernatost.

Sucho má ale také výraznou odvrácenou stránku. Nedostatek vláhy se podepisuje na velikosti bobulí i celkové hmotnosti hroznů, což může v konečném důsledku znamenat nižší výnos a menší množství vína i burčáku.

O konečném výsledku letošní sezony proto rozhodnou především následující týdny. Vinaři by déšť uvítali, protože by mohl zmírnit stres révy a pomoci stabilizovat úrodu. Příliš vydatné srážky však také nejsou ideální. V době zaměkání mohou bobule popraskat a stát se náchylnějšími k hnilobě.

Situace se navíc liší podle regionu. Dlouhodobý nedostatek vláhy postihl výrazněji Moravu, zatímco některé vinice v české vinařské oblasti jsou na tom příznivěji.

Na Velkopavlovicku počítají s menší úrodou

Důsledky sucha jsou patrné například ve Velkých Pavlovicích. Vinařství Zborovský na některých vinicích pozoruje projevy suchotního stresu. Bobule jsou menší, a lze proto očekávat také jejich nižší výlisnost.

V předchozí sezoně zde vzniklo přibližně 100 tisíc litrů burčáku, přičemž na jeho výrobu vinařství využilo asi 30 procent vlastní sklizně. Letos očekává nižší produkci právě kvůli menší hmotnosti hroznů.

První burčák by zde mohl být k dispozici přibližně v polovině srpna. Jako první obvykle dozrává Solaris, po kterém přicházejí na řadu Muškát moravský a Veltlínské červené rané.

Na Slovácku vinice poškodily kroupy

Jiné starosti řeší vinaři v Moravské Nové Vsi. Vinařství Tomanovi se zaměřuje hlavně na později dozrávající odrůdy, takže vlastní burčák plánuje nabídnout až během září.

Do letošní úrody navíc výrazně zasáhlo červencové krupobití. Poškození vinic může znamenat podstatně menší sklizeň. Vinařství přesto s výrobou burčáku počítá, jeho konečné množství ale bude záviset na dalším vývoji počasí a stavu hroznů.

Právě rozdíly mezi jednotlivými oblastmi ukazují, jak obtížné je několik týdnů před sklizní přesně předpovědět výsledky celé vinařské sezony.

Co se vlastně smí nazývat burčákem?

Burčák není pouze lidové pojmenování mladého kvašeného nápoje. Jeho označení má jasně stanovená pravidla. Jako burčák může být prodáván pouze částečně zkvašený hroznový mošt vyrobený z vinných hroznů sklizených a zpracovaných v České republice.

Prodávat se smí od 1. srpna do 30. listopadu v roce sklizně, a to v době, kdy stále probíhá kvašení. Pokud nápoj vznikne z hroznů sklizených v zahraničí, označení burčák nést nemůže. V takovém případě musí být nabízen jako částečně zkvašený hroznový mošt.

Letošní burčáková sezona tak pravděpodobně nezačne nijak rekordně brzy. Pro vinaře bude mnohem důležitější, zda další týdny přinesou dostatek vláhy bez prudkých dešťů a dalších extrémů. Právě počasí během srpna a září nakonec rozhodne nejen o množství burčáku, ale také o podobě celého letošního vinařského ročníku.

Zdroje/foto: Vinařský fond, AI