Plačtivé miminko nemusí trápit jen kolika. Příčinou může být i omezená pohyblivost krční páteře

Dlouhotrvající pláč, potíže při kojení, neochota otáčet hlavičku na jednu stranu nebo výrazná nespokojenost bez zjevné příčiny mohou mít řadu vysvětlení. Jedním z často diskutovaných jevů je takzvaný KiSS syndrom, který bývá spojován s omezenou pohyblivostí horní části krční páteře. Přestože jeho existence není jednotně přijímána všemi odborníky, některé děti mohou z cíleného vyšetření pohybového aparátu významně profitovat.

Co je KiSS syndrom?

Pojem KiSS syndrom vznikl z německého označení Kopfgelenk-Induzierte Symmetrie-Störung, tedy porucha symetrie vyvolaná oblastí horních krčních kloubů. Teorie předpokládá, že u některých novorozenců může dojít k omezení pohyblivosti v oblasti přechodu mezi lebkou a prvními krčními obratli.

Taková blokáda může podle zastánců této teorie ovlivnit držení těla, pohyb hlavičky i celkovou spokojenost dítěte. Nejčastěji se o KiSS syndromu hovoří po náročném porodu, při použití porodnických pomůcek nebo po dlouhotrvajícím porodu, kdy je oblast krční páteře vystavena vyšší mechanické zátěži.

Je však důležité zdůraznit, že KiSS syndrom není všeobecně uznávanou lékařskou diagnózou. Vědecké důkazy o jeho existenci a přesném mechanismu jsou zatím omezené a názory odborníků se liší.

Jaké příznaky mohou rodiče pozorovat?

Obtíže bývají velmi různorodé a často se překrývají s jinými zdravotními problémy nebo běžným chováním novorozenců. Mezi nejčastěji popisované projevy patří:

• častý a obtížně utišitelný pláč,
• jednostranné otáčení hlavičky,
• neochota dívat se na jednu stranu,
• zploštění jedné části hlavičky,
• problémy při kojení nebo krmení,
• zvýšené napětí svalů,
• obloukovité prohýbání těla,
• potíže s usínáním nebo neklidný spánek.

Samotné uvedené příznaky však automaticky neznamenají přítomnost KiSS syndromu. Podobně se mohou projevovat například vrozené svalové zkrácení šíje (torticollis), reflux, neurologická onemocnění nebo jiné zdravotní komplikace.

Jak probíhá vyšetření?

Pokud mají rodiče podezření, že se jejich dítě pohybuje nesymetricky nebo dlouhodobě trpí nevysvětlitelnými obtížemi, je vhodné nejprve navštívit praktického lékaře pro děti a dorost.

Ten může dítě vyšetřit a podle potřeby doporučit další specialisty, například dětského neurologa, ortopeda nebo fyzioterapeuta. Právě fyzioterapeut specializovaný na dětskou problematiku dokáže posoudit držení těla, pohybové vzorce i případná omezení pohyblivosti.

Vyšetření je obvykle založeno na pečlivém klinickém posouzení. Lékař sleduje rozsah pohybu hlavy, napětí svalů, symetrii těla i spontánní pohyby dítěte.

Léčba spočívá především ve fyzioterapii

Pokud odborníci zjistí poruchu pohybového aparátu, bývá základem léčby šetrná dětská fyzioterapie. Její cílem je podpořit správný pohybový vývoj, uvolnit zvýšené svalové napětí a naučit rodiče vhodnou manipulaci s dítětem.

Součástí terapie mohou být například:

• polohování dítěte,
• doporučené způsoby nošení,
• jemná mobilizační cvičení prováděná odborníkem,
• domácí cviky pod vedením fyzioterapeuta.

Naopak odborníci varují před neodbornými manipulacemi s krční páteří novorozenců, které mohou představovat zdravotní riziko. Jakákoli manuální léčba by měla být prováděna pouze kvalifikovanými zdravotnickými pracovníky se zkušenostmi s péčí o kojence.

Ne každé plačtivé dítě má problém s krční páteří

Plačtivost patří mezi nejčastější důvody návštěvy dětského lékaře. Ve většině případů se jedná o přirozenou součást vývoje nebo o obtíže, které mají jinou příčinu než pohybový aparát.

Mohou za nimi stát například:

• novorozenecké koliky,
• gastroezofageální reflux,
• alergie na bílkovinu kravského mléka,
• infekce,
• neurologická či ortopedická onemocnění.

Proto je důkladné lékařské vyšetření vždy prvním krokem, než se začne uvažovat o méně běžných vysvětleních.

Kdy zpozornět a vyhledat odbornou pomoc?

Rodiče by neměli podceňovat situaci, kdy dítě dlouhodobě odmítá otáčet hlavičku na jednu stranu, výrazně preferuje jednu polohu nebo má zjevné potíže při krmení. Stejně tak je vhodné poradit se s pediatrem při přetrvávajícím intenzivním pláči, který se nedaří uklidnit běžnými způsoby.

Včasné vyšetření pomůže odhalit případné zdravotní potíže a zahájit odpovídající léčbu. I když KiSS syndrom zůstává mezi odborníky předmětem diskuse, odborné posouzení pohybového vývoje dítěte může být přínosné a v některých případech vést k úlevě od obtíží. Nejbezpečnější cestou je vždy spolupráce s pediatrem a zkušeným dětským fyzioterapeutem, kteří zvolí postup odpovídající individuálním potřebám dítěte.

Zdroje: sancedetem.cz, anahita.cz, osteodynamika.cz