Proč máme různou barvu očí? Může za to především melanin a genetika

Barva očí je jedním z nejvýraznějších rysů lidského vzhledu. Mnoho lidí přemýšlí, proč mají právě modré, hnědé nebo zelené oči. V jádru toho, jakou máme barvu očí, stojí především melanin a genetika. Jak spolu tyto dva faktory spolupracují na vzniku jedinečných odstínů? To si vysvětlíme v tomto článku.

Melanin: pigment, který dává očím barvu

Barva očí je dána především množstvím a rozložením pigmentu zvaného melanin v duhovce oka. Melanin se skládá ze dvou typů: eumelaninu, který způsobuje hnědé a černé odstíny, a feomelaninu, který je zodpovědný za světlejší, nažloutlé až červené odstíny. Kombinace těchto dvou pigmentů určuje, jak tmavé či světlé budou oči.

Hnědé oči obsahují největší množství melaninu, což z nich dělá nejrozšířenější barvu na světě. Lidé s modrýma očima mají melaninu velmi málo, a tak jejich oči vypadají světle, protože světlo, které prochází duhovkou, se rozptyluje, podobně jako na obloze. Zelené oči mají mírné množství melaninu, a jejich odstín vzniká kombinací modrého rozptylu a nažloutlého feomelaninu.

Zajímavé je, že novorozenci se často narodí s modrýma očima, protože jejich tělo ještě neprodukuje dostatek melaninu. Během prvních měsíců a let života se množství melaninu v duhovce postupně zvyšuje, což může změnit barvu očí.

Genetika: dědičnost hraje klíčovou roli

I když melanin určuje fyzickou barvu očí, genetika rozhoduje o tom, kolik tohoto pigmentu bude v očích daného člověka. Barva očí je geneticky složitější, než se dříve myslelo. Dlouhou dobu se věřilo, že hnědá barva očí je „dominantní“ a modrá je „recesivní“. Tento model je sice částečně pravdivý, ale věda dnes ví, že barvu očí ovlivňuje mnoho genů – nikoli jen jeden či dva, jak se dříve myslelo.

Největší vliv na barvu očí mají geny OCA2 a HERC2 na chromozomu 15. Gen OCA2 kontroluje produkci bílkoviny, která je klíčová pro tvorbu melaninu. Mutace nebo variace v tomto genu mohou snížit produkci melaninu, což má za následek modré nebo zelené oči. Naopak větší aktivita tohoto genu povede k více melaninu, a tedy hnědým očím. Gen HERC2 pak působí jako regulátor genu OCA2, což je jeden z důvodů, proč mohou mít rodiče s hnědýma očima dítě s modrýma očima, pokud oba nesou určitou genetickou variaci.

Různé barvy, různé kombinace

Kromě základních barev očí, jako jsou hnědá, modrá nebo zelená, existují i další odstíny a variace, jako jsou šedé oči nebo oči s různými barevnými skvrnami. Tyto unikátní barvy očí vznikají díky kombinaci různých množství melaninu a světla, které prochází duhovkou.

Šedé oči jsou například podobné modrým, ale mají ještě méně melaninu, takže světlo se rozptyluje jiným způsobem. Oči, které mají skvrny či dvě různé barvy (např. jedno oko hnědé a druhé modré), jsou výsledkem rozdílné distribuce melaninu v každém oku. Tento jev se nazývá heterochromie a může být dědičný, ale také získaný v průběhu života v důsledku zranění nebo nemocí.

Zajímavé je, že ačkoli zelené oči jsou jedním z nejvzácnějších odstínů, nejvíce lidí s touto barvou očí pochází z Evropy, konkrétně z oblastí kolem Kavkazu a Islandu. Zelené oči jsou důsledkem unikátní kombinace středního množství melaninu a specifického rozptylu světla, což vytváří zelenavý odstín.

Barva očí se může měnit: vliv věku a zdraví

Barva očí není u některých lidí pevně daná po celý život. Kromě změn v raném dětství se může barva očí mírně měnit i během dospívání a dospělosti. S přibývajícím věkem mohou oči tmavnout, zejména pokud jde o zelené nebo modré oči, protože se zvyšuje produkce melaninu. Naopak u některých lidí mohou oči světlat kvůli různým zdravotním problémům nebo genetickým vlivům.

Některá onemocnění, jako například glaukom, mohou ovlivnit množství melaninu v očích, což může změnit jejich barvu. Léky na léčbu glaukomu, zejména ty, které zvyšují produkci melaninu, mohou vést k tmavším očím. Jiná onemocnění mohou způsobit ztrátu pigmentu, což může oči zesvětlit.