Vyznáte se ve složení kosmetiky?

Podle čeho si vybíráte kosmetiku? Dáváte přednost jen jedné značce? Necháváte se nalákat podle vůně, barvy, konzistence? Nebo patříte ke skupince lidí, kteří stojí u regálu, berou jednu lahvičku po druhé, aby ji zase dali zpět, a snaží se vyznat v seznamu ingrediencí uvedených na obalech? Ať už se při nákupu řídíte čímkoli, třeba se vám některý z níže uvedených poznatků bude hodit.

Zapamatujte si

Výrobce má ze zákona povinnost uvést na obalu veškeré ingredience, které při výrobě kosmetiky použil. Je to mimo jiné z toho důvodu, aby se snížilo riziko alergické reakce, pokud jste na některou ze složek kosmetického výrobku alergičtí.

Pro názvosloví kosmetických ingrediencí existuje několik databází, podle kterých se pak jméno složky uvede. Přednostně se užívá názvosloví INCI (což je Mezinárodní nomenklatura kosmetických přísad). Pokud ingredienci není možné pojmenovat podle INCI, přichází na řadu postupně další databáze (Evropský lékopis, Evropský seznam existujících obchodovaných chemických látek, Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii, atd.).

Základní údaje o kosmetice

Až budete tedy příště v obchodě přemýšlet, co za nového kosmetického pomocníka si „pustíte k tělu“ – zkuste si alespoň zběžně všimnout některé z následujících věcí:

1. Ingredience ve složení jsou řazeny podle použitého množství. Čím je některá složka výš, tím jí výrobek obsahuje více. Proto na prvních místech najdete nejčastěji ingredience jako aqua, glycerin, butyrospermum parkii (bambucké máslo), alcohol, “paraffinum liquidum” (tekutý parafín), nebo třeba “petrolatum” (vazelína).
2. Čím více latinských názvů, tím lépe. Velmi zjednodušeně řečeno. Rostlinné složky se totiž označují latinsky. Jsou to třeba: Lavandula Angustifolia Oil (levandulový olej), Olea Europaea Fruit Oil (extra penenský olivový olej), Helianthus Annuus Seed Oil (slunečnicový olej) a spousta dalších. Většinou bývá za podobným názvem ještě hvězdička s vysvětlivkou, že se jedná buď o přírodní složku, nebo o ingredienci pocházející z ekologického zemědělství.
3. Koncovka –icone, nebo –icon: deriváty silikonu. Syntetické silikonové oleje nebo silikonové emulgátory. Příklad: Dimethicone, Dimethicone Copolyol. Používají se často ve vlasové kosmetice, nebo v tělových krémech. Spoustu informací na toto téma najdete třeba na webu www.dlouhevlasy.cz.
4. Pokud vás zajímá, zda je kosmetika přírodní, pátrejte po certifikátech. Ideálně na každém výrobku zvlášť, protože často se stává, že ne všechna kosmetika od jednoho výrobce má stejný certifikát. Výborný příklad je třeba Alverde, nebo L’Occitane. Ne všechny výrobky Alverde jsou veganské (značka Vegan). Na druhou stranu mají ale označení NaTure. U značky L’Occitane zase můžete najít certifikát “Cosmetique BIO”, nebo EcoCért. Chce to jen pořádně se dívat. Určitě nešlápnete vedle např. u Saloos nebo u Melvity.
5. Vlastníte iPhone? Byla by škoda jej nevyužít i při nákupech kosmetiky! Doporučujeme aplikaci “Ingredient Watch”. Jednoduše zadáte název ingredience do políčka vyhledávání a aplikace vám vypíše info, jestli se jedná o bezpečnou, nebo škodlivou přísadu. Velkou výhodou je, že nemusíte psát celý název, ale stačí zadat jen pár začátečních písmen, čímž dostanete na výběr všechny složky, které začínají stejnou sadou znaků. Aplikaci seženete přímo na App Store a je k dostání zdarma.
6. Najděte si název ingredience, kterou neznáte, na internetu. Na stránkách www.cosmeticsinfo.org si můžete vyhledat podrobné informace o každé složce zvlášť. A třeba na ewg.org vám i ohodnotí na číselné stupnici, jaká je podle nich (ne)bezpečnost jednotlivých ingrediencí.