30.3.2018
Kategorie: Bydlení

Jak se starat o koupelnu aby byla čistá?

Čistou a zářivou koupelnu by si jistě přál každý z nás. Jak ale dosáhnout čistoty bez toho, aby koupelnu zahalil nepříjemný odér chloru? Zvolte přípravky, které zastanou stejnou funkci a přitom nejsou tak agresivní ke koupelnovým materiálům.

Chlor: nepřítel koupelny a zabiják vůně

Chlor hrál v naší historii významnou roli. Jako dezinfekční prostředek se začal používat zhruba před dvěma staletími a jistě má na svědomí záchranu mnoha tisíců životů. Jeho stinnou stránkou však je, že současně působí také jako jed – při reakci s dalšími látkami vytváří nebezpečné sloučeniny.

Kromě škodlivých mikroorganismů ničí prostředky obsahující chlor také povrchy hliníkových rámů nebo odtoky umyvadel a van, navíc může vytvářet i zažloutlé skvrny. Je tedy vhodné zvolit jemnější čisticí prostředky, například s obsahem čisticí látky v podobě kyseliny fosforečné nebo kyseliny citrónové.

Vůně patří nejen na tělo, ale i  do bytu

Příjemná vůně nebo naopak její absence nás ovlivňuje více, než jsme ochotni si připustit. Vhodně zvolená vůně navozuje pocity pohody a příjemného prostředí – a takové by to jistě většina z nás chtěla mít doma. Vůně je zosobněním čistoty, neměla by však být příliš agresivní.

Prostor koupelny získá po úklidu nádech čistoty, ten však běžně vydrží pouze několik hodin. Nesnažte se docílit dlouhodobého zdání čistoty tím, že nepoužijete prostředky s agresivní “vůní” chloru, ale zvolte raději prostředky s neutrální nebo mírnou vůní. Doma nejste v nemocnici a není proto důvod se tak chovat. Pokud budete chtít pocit svěžesti prodloužit, je ideální vybrat některý z celé řady vonných svíček a domácích parfémů. Ty jsou dnes časté zejména pro obývací pokoje a ložnice, svou funkci však skvěle plní také v koupelně nebo na toaletě.

Kyselina fosforečná – používá se jako součást běžných čisticích prostředků, není tolik agresivní jako chlor. Pro zajímavost – s kyselinou fosforečnou se pracuje také při výrobě zubních tmelů nebo nealkoholických nápojů, obsahuje ji například Coca-Cola.

Kyselina citronová
– nachází se v citrusových plodech, objevil ji již v 8. století islámský alchymista Džabír Ibn Hajján. Poprvé byla kyselina izolovaná v roce 1784 krystalizací z citronové šťávy, průmyslově se začala vyrábět v roce 1860.

Inspiroval vás článek? Řekněte o něm přátelům: