Vánoční tradice z celého světa: Některé vás možná pořádně překvapí

Vánoce si většina z nás spojuje s ozdobeným stromečkem, dárky, cukrovím a rodinnou pohodou. V různých koutech světa však mají sváteční oslavy překvapivě odlišnou podobu. Někde lidé večeří smažené kuře, jinde očekávají třináct vánočních skřítků nebo dostávají dárky od kouzelné čarodějnice.

Japonsko: Vánoční večeře z rychlého občerstvení

Zatímco v České republice patří ke štědrovečerní tabuli především kapr a bramborový salát, v Japonsku si řada rodin dopřává poněkud netradiční pokrm. Jedním ze symbolů tamních Vánoc se totiž stalo smažené kuře z restaurací KFC.

Tato tradice přitom nemá hluboké historické kořeny. Vznikla díky úspěšné reklamní kampani společnosti KFC, která byla spuštěna v roce 1974. Slogan propagující kuře jako ideální vánoční pokrm se postupně natolik uchytil, že si lidé začali speciální sváteční menu objednávat s předstihem.

Vánoce navíc v Japonsku nejsou státním svátkem a mají převážně společenský a komerční charakter. Vedle rodinných setkání jsou oblíbené také romantické večeře a slavnostně osvětlená města.

Island: Dárky nosí třináct vánočních skřítků

Na Islandu nemají pouze jednu postavu připomínající Santa Clause. Podle místního folkloru přichází před Vánocemi třináct skřítků označovaných jako Jólasveinar.

Každý z nich má vlastní jméno, povahu a charakteristické chování. Někteří podle pověstí kradou jídlo, jiní rádi tropí nejrůznější neplechy.

Děti tradičně pokládají botu na okenní parapet a očekávají, že jim skřítkové během noci přinesou drobný dárek. Neposlušné děti mohou podle vyprávění místo sladkostí najít bramboru.

K islandským vánočním legendám patří také obávaná vánoční kočka Jólakötturinn. Podle pověsti ohrožuje ty, kteří nedostali k Vánocům nové oblečení.

Španělsko: Poleno, které naděluje sladkosti

Jednu z nejpozoruhodnějších vánočních tradic najdeme ve španělském Katalánsku. Zdejší děti se těší na takzvané Tió de Nadal, tedy vánoční poleno, které symbolicky naděluje dárky.

Poleno bývá ozdobené obličejem, červenou čepicí a přikryté dekou. Děti se o něj v předvánočním období starají a symbolicky ho krmí.

Během svátečního obřadu do něj následně udeří dřevěnými hůlkami a zpívají tradiční píseň. Pod dekou se pak objevují sladkosti a drobné dárky, které tam připravili dospělí.

Tento zvyk vychází ze starších tradic spojených s domácím ohništěm, teplem a hojností.

Itálie: Dárky přináší také čarodějnice Befana

V Itálii vánoční období nekončí Štědrým dnem. Významnou součástí oslav je také svátek Tří králů, který připadá na 6. ledna.

Právě s tímto datem souvisí postava Befany, staré ženy létající na koštěti, která podle lidové tradice navštěvuje děti v noci z 5. na 6. ledna.

Hodným dětem nechává sladkosti a drobné dárky, zatímco neposlušné mohou dostat symbolické uhlí, dnes často vyráběné z cukru.

Befana představuje zajímavé propojení křesťanských motivů s lidovými pověstmi. Přestože svým vzhledem připomíná čarodějnici, v italské kultuře je vnímána především jako laskavá postava spojená s obdarováváním.

Norsko: Proč se na Vánoce schovávala košťata?

V norském folkloru se dochoval neobvyklý vánoční zvyk související s košťaty. Podle starých pověr se totiž během vánoční noci mohly objevovat čarodějnice a zlí duchové.

Lidé proto údajně schovávali košťata, aby je nadpřirozené bytosti nemohly použít k létání.

Dnes jde především o folklorní zajímavost, nikoli o běžně dodržovanou tradici všech norských domácností. Připomíná však období, kdy byly zimní svátky spojovány nejen s radostí, ale také se strachem z neznámých sil.

Co mají vánoční tradice společného?

Přestože se jednotlivé zvyky výrazně liší, jejich základní význam bývá podobný. Vánoční období představuje příležitost k setkávání, obdarovávání a upevňování rodinných i společenských vztahů.

Mnohé tradice vznikly propojením náboženských svátků, dávných lidových pověr a místních kulturních zvyklostí. Některé se postupně proměnily, jiné získaly popularitu teprve během posledních desetiletí.

Právě jejich rozmanitost ukazuje, že neexistuje jediný správný způsob, jak Vánoce oslavovat. Ať už se na slavnostním stole objeví kapr, smažené kuře nebo tradiční místní speciality, nejdůležitější zůstává atmosféra, kterou lidé během svátků společně vytvářejí.