Češi se vracejí k lesním tradicím: houby a borůvky sbírali víc než loni, ale méně než dříve

Zájem o sběr lesních plodů roste, přesto nedosahuje hodnot minulých let. Houby stále dominují, maliny a borůvky si drží oblibu napříč generacemi.

Více nasbíraných plodů než před rokem, ale stále pod dlouhodobým průměrem

V roce 2024 nasbírali Češi v lesích celkem 31,04 tisíce tun lesních plodů a hub. Oproti předchozímu roku (28,85 tisíce tun) jde o nárůst, i když stále nedosahuje dlouhodobého průměru, který činí 38,14 tisíce tun. Tyto údaje vyplývají z pravidelného šetření Ministerstva zemědělství a Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze, které probíhá každoročně již od roku 1994.

Dotazník v roce 2024 vyplnilo celkem 1005 respondentů z celé republiky. Výběr účastníků probíhal podle ověřené metodiky kvótního výběru, aby co nejvěrněji odrážel různé věkové skupiny, regiony i velikosti obcí. Díky tomu lze výsledky spolehlivě porovnávat i v dlouhodobém měřítku.

Les jako součást národní identity

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) k výsledkům uvedl: „Češi mají k přírodě a sběru lesních plodů výjimečný vztah. Lesy pro nás nejsou jen zdrojem dřeva, ale také místem odpočinku, rodinných tradic a spojení s přírodou. To, že i dnes dokážeme nasbírat desítky tisíc tun borůvek, malin či hub, svědčí o tom, že tato tradice nezaniká – naopak ji stále předáváme dalším generacím.“

Nejvíce se loni sbíraly houby – jejich množství dosáhlo 21,3 tisíce tun. Následovaly borůvky s 4,4 tisíce tun, maliny s 2,2 tisíce tun a ostružiny s 1,6 tisíce tun. Odhadovaná hodnota všech nasbíraných lesních plodin činila v běžných cenách 7,2 miliardy korun, což výrazně převyšuje dlouhodobý průměr 4,6 miliardy. Tento skokový nárůst je zejména zásluhou zvýšeného sběru hub.

Roste i zájem o koupi lesních plodů

Ačkoli celkové množství nasbíraných plodů zůstává pod dlouhodobým průměrem, data ukazují meziroční zlepšení. „U hub jsme zaznamenali znatelný nárůst. U některých dalších plodin je růst menší, ale patrný,“ uvedl Marcel Riedl z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU, který výzkum zpracoval podle metodiky profesora Luďka Šišáka. Dodal, že čím dál víc lidí si lesní plody také kupuje – zejména ve zmrazené podobě.

Lesy navštěvujeme často, nejvíce v okolí Prahy

Zájem o přírodu a lesní prostředí potvrzuje i počet návštěv – v průměru navštívil každý obyvatel Česka les 44krát za rok. To je jen nepatrně méně než v roce 2023, kdy průměr činil 47 návštěv. Téměř tři čtvrtiny obyvatel (73,7 %) zavítaly do lesa alespoň jednou měsíčně. Více než pětina (23 %) lidí chodí do lesa několikrát týdně, dalších 20 % pak alespoň jednou týdně. Nejvyšší frekvence návštěv byla zaznamenána v okolí Prahy, dále pak ve Středočeském, Libereckém, Jihočeském a Plzeňském kraji.

Méně domácností sbírá, ale nasbírají více

I přes vyšší celkové množství došlo v roce 2024 k mírnému poklesu počtu domácností, které se do sběru lesních plodů zapojily. Například houby sbíralo 68 % domácností, což je o dva procentní body méně než v roce 2023. Přesto se zvýšil průměrný roční sběr hub na jednu domácnost – a to na 6,91 kg. Podobný trend byl zaznamenán i u ostatních druhů plodin: sbíralo je méně lidí, ale ti, kteří sbírali, si odnesli více než dřív.

Znalost tržních cen je nízká

Přestože lidé lesní plody hojně konzumují, většina z nich nezná jejich tržní cenu. Nejvíce lidí uvedlo, že znají cenu borůvek (46 %), následují maliny (34 %) a houby (19 %). Nejvyšší ceny byly zaznamenány u čerstvých malin (244 Kč/kg) a ostružin (253 Kč/kg). U mražených produktů vedly brusinky s cenou 176 Kč/kg. Rozdíl mezi cenou čerstvých a mražených plodů je výrazný, což může být pro spotřebitele překvapující.

Data slouží i pro hodnocení přínosu lesa pro společnost

Výsledky sběru lesních plodin nejsou jen zajímavou statistikou, ale pomáhají i s výpočtem přínosu, který mají lesní ekosystémy pro společnost. Fakulta lesnická a dřevařská ČZU analyzuje nasbíraná data pravidelně a využívá je k výzkumům, které podporují lepší porozumění hodnotě a významu lesů v moderní době.

Sběr lesních plodů zůstává pevně zakořeněn v české kultuře. I když se počet sbírajících domácností mírně snižuje, průměrné množství sesbíraných plodů na domácnost stoupá. Tradiční procházky za houbami nebo borůvkami tak nejenže přetrvávají, ale stále více přispívají k celkovému obrazu lesa jako nenahraditelného prvku našeho života – nejen z ekonomického, ale i společenského hlediska.

Zdroj: Ministerstvo zemědělství