Bolí vás záda z péče o miminko? Pozor na časté chyby při zvedání a přebalování dítěte

Péče o malé dítě dokáže pořádně prověřit fyzickou kondici rodičů. Opakované zvedání, přebalování, koupání nebo nošení miminka zatěžuje záda, ramena i zápěstí. Nesprávné pohybové návyky mohou postupně způsobit bolesti a přetížení šlach. Jak těmto problémům předcházet a na co si dát pozor?

Každodenní péče o dítě zatěžuje celé tělo

Zvedání miminka z postýlky, přenášení autosedačky nebo dlouhé předklánění při koupání patří mezi běžné rodičovské činnosti. Přesto mohou představovat značnou fyzickou zátěž. Dítě v šesti měsících může vážit kolem osmi kilogramů a rodiče ho během dne zvedají mnohokrát.

Problémem přitom není pouze samotná hmotnost dítěte, ale také způsob manipulace. Opakované předklony, otáčení trupu, jednostranné nošení a nedostatek odpočinku mohou postupně vést k bolestem zad, krční páteře nebo ramen.

Podle fyzioterapeutů se obtíže často rozvíjejí nenápadně. Rodiče vykonávají stejné pohyby každý den, mnohdy také v noci. Únava a nedostatek spánku navíc omezují možnosti regenerace přetížených svalů.

Jak správně zvedat dítě z postýlky?

Jednou z nejčastějších chyb je zvedání dítěte v hlubokém předklonu s nataženýma rukama. Takový pohyb výrazně zatěžuje bederní oblast, zejména pokud se rodič současně otáčí do strany.

Při zvedání je vhodné přiblížit dítě co nejvíce k tělu, pokrčit kolena a zapojit svaly dolních končetin. Pokud se potřebujete otočit, raději přešlápněte nohama, než abyste otáčeli pouze trupem.

Důležitá je také výška přebalovacího pultu. Ideálně by měl být přibližně v úrovni pasu, aby rodič nemusel zůstávat dlouho předkloněný.

Podobná pravidla platí při koupání. Místo dlouhého ohýbání nad vanou může pomoci klečení na měkké podložce nebo použití stabilní dětské vaničky umístěné ve vhodné výšce.

Pozor na „mámin palec“ a přetížená zápěstí

Bolesti zad nejsou jediným problémem, se kterým se rodiče setkávají. Časté zvedání miminka může přetěžovat také šlachy v oblasti palce a zápěstí.

Takzvaný „mámin palec“, odborně De Quervainova nemoc, se projevuje bolestí na palcové straně zápěstí, která se může zhoršovat při uchopování předmětů nebo zvedání dítěte.

Rizikovým pohybem je zejména zvedání miminka pod pažemi s výrazně roztaženými palci. Šetrnější je podebrat dítě větší plochou dlaní a předloktí a zajistit mu potřebnou oporu hlavy a trupu.

Zápěstí zatěžuje také přenášení dětské autosedačky. Pokud je to možné, je vhodnější držet autosedačku oběma rukama blíže k tělu, nikoliv ji dlouhodobě nosit v jedné ruce.

Pomůže střídání poloh i úprava domácnosti

Prevencí bolestí nemusí být složité cvičení. Významnou roli hrají drobné změny každodenních návyků. Při krmení dítěte je vhodné podepřít záda i ruce a vyhnout se dlouhodobému sezení s hlavou skloněnou dopředu. Pomoci může kojicí polštář nebo vhodně umístěné opěrky.

Důležité je pravidelně střídat polohy a nepřetěžovat stále stejnou stranu těla. Při nošení dítěte proto podle možností měňte ruce a využívejte ergonomické nosítko. Praktické je také uložit pleny, oblečení a další potřeby na dosah ruky. Omezíte tím zbytečné otáčení a předklánění s dítětem v náručí.

Ani krátké přestávky nejsou zbytečné. Několik minut chůze, narovnání zad nebo jednoduché protažení může pomoci zmírnit svalové napětí.

Kdy už bolest zad nebo zápěstí řešit s odborníkem?

Občasná ztuhlost po náročném dni nemusí znamenat vážný zdravotní problém. Pokud však bolest přetrvává, zhoršuje se nebo omezuje běžné činnosti, není vhodné ji přehlížet.

Dlouhodobá bolest zad, otok zápěstí nebo výrazné obtíže při zvedání dítěte jsou důvodem k návštěvě lékaře či fyzioterapeuta. Při náhlé slabosti končetin, výrazném brnění nebo poruchách ovládání močení je nutné vyhledat lékařskou pomoc neodkladně.

Rodiče často věnují veškerou pozornost potřebám dítěte a vlastní zdraví odsouvají stranou. Přitom právě dobrá fyzická kondice a dostatečná regenerace jim každodenní péči výrazně usnadňují.

Správné pohybové návyky, vhodně upravené domácí prostředí a pravidelný odpočinek mohou pomoci předcházet zbytečnému přetížení.

Zdroj: Kristína Gašpercová, fyzioterapeutka Kliniky impedanční terapie