Jak dítěti vybrat domácí zvířátko?
V životě snad každého rodiče jednou přijde den, kdy jeho potomek vysloví přání mít nějaké zvířátko. Mnoho rodičů pak neodolá a začne se po nějakém tom živém přírůstku do rodiny shánět. Bohužel často si vyberou takové zvíře, o které buď nezvládnou pečovat, nebo časem omrzí právě dítě samotné a pak situace často vyústí v to, že milý „Ferda“ musí z domu. Ovšem toto není chyba dítěte, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Rodiče mají zodpovědnost jak za něj, tak za jeho mazlíčky, proto by měli zvíře vybírat všichni společně a rodiče předem s tím, že nakonec možná zůstane veškerá starost o zvířátko na nich. I když je dítě svědomité a o zvíře se stará vzorně, v době kdy onemocní, odjede na tábor nebo za studiem, automaticky péči přebírají rodiče. Pokud toto nehodláte podstoupit, nezbývá než říct jasné NE a dětem zvíře nepořídit. Výhrůžky typu – a když se o něj nebudeš starat, půjde z domu – si nechte od cesty a raději dětem vysvětlete, že když svého chovance nebudou správně krmit a starat se o něj, může jim zvířátko onemocnět a nebo dokonce zemřít.
Zvíře vždy vybírejte tak, aby se o ně dítě zvládlo co nejlépe postarat a samozřejmě, aby pro něj nebylo příliš nebezpečné. To znamená, že nebudete kupovat třímetrovou krajtu pro šestiletého chlapce apod… Vždy přihlédněte k věkové kategorii vaší ratolesti (aby zvířeti moc malé dítě neublížilo, aby bez pomoci rodičů zvládlo alespoň výměnu vody a krmení) a pokuste se co nejobjektivněji posoudit co zvládne a co už ne.
Rovněž posuďte finanční náklady na péči o zvíře, u většiny zvířat je nákupní cena samotného tvorečka zanedbatelná, ale vybavení se může pohybovat v řádech tisíců. Počítejte také s neplánovanými výdaji za ošetření u veterinárního lékaře, protože každý tvor může onemocnět. Dítě samozřejmě může přispívat z kapesného na krmivo, podestýlku či vitamíny, ale bylo by velmi naivní myslet si, že všechny náklady tyto peníze pokryjí.
Nezapomínejte, že některá zvířata žijí jen krátce (hmyz, křečíci, křečci, myši) a posuďte, zda je vaše dítě schopno se s brzkou ztrátou mazlíčka obstojně vyrovnat. Pokud pořizujete zvířata v páru, počítejte s možnými odchovy a předem se pokuste zajistit odbyt mláďat – ptejte se ve zverimexech, zda tato zvířátka vykupují, či zda je možné zveřejnit si u nich inzerát.
Příprava na příchod nového člena do domácnosti
V případě, že jste se všichni shodli jaké zvířátko pořídit, vyrazte do knihkupectví nebo zverimexu, kde vedou chovatelskou literaturu a zakupte si příručku o daném druhu či plemeni. Z té se dozvíte, jaké vybavení bude zvíře potřebovat, jak se o něj starat, čím krmit, jak včas poznat, že je nemocné i jak se postarat o březí samičku a mláďata v případě, že si plánujete pořídit rovnou pár nebo chovnou skupinu. Prostě vše, co by vás mohlo zajímat, budete mít rychle po ruce a později nebudete nuceni honem shánět informace někde jinde. Čtěte s dětmi společně a ptejte se jich po přečtení, čím budou svoje zvířátko krmit, jak často mu budou čistit bydlení a jakým způsobem, případně i jak si s ním budou hrát a jaké kousky je naučí.
Dobře promyslete, jestli pořídit zvířátko jen na pozorování (např. akvarijní rybky), protože pozorování samotné bez kontaktu s tvorem ztrácí pro děti dost často a rychle na přitažlivosti. Obzvlášť mladší děti potřebují něco, s čím se mohou mazlit nebo alespoň brát do rukou.
Máte-li toto vyřešeno, můžete začít nakupovat potřebné vybavení a krmivo. Úplně nakonec si nechte nákup zvířete samotného. Dobré je jít si pro něj v pozdních odpoledních hodinách nebo v podvečer a připravit děti na to, že si u vás musí „Ferda“ nejdřív zvyknout, takže si s ním budou moci pohrát více až druhý den. V onen den příchodu mazlíčka do rodiny, nechte děti zvířátku připravit domeček, podat krmení a vodu. Samozřejmě si mohou zvíře párkrát pohladit, ale pak se je snažte udržet u pouhého pozorování toho, jak se jejich mazlík zabydluje. Potřebuje totiž dost času na seznámení se s novým prostředím a trošku se vyrovnat se stresem, který mu přivodí přeprava a změna prostředí.