01. září 2016
Kategorie: Zdraví

Jak správně poskytnout první pomoc?

První pomoc – to jsou dvě holé ruce, zdravý selský rozum a snaha pomoci. Tentokrát vynecháme obecně známá pravidla, tj. první pomoc v bezvědomí, kardiopulmonální resuscitaci, krvácení, tonutí, ale zaměříme se na to, jak se chovat při méně častých příhodách, které nás mohou v letních měsících potkat.

1. uštknutí hadem

Dojde-li v přírodě k uštknutí hadem, neznamená to nutně, že došlo k infiltraci rány hadím jedem. Ránu nezaškrcujte, nerozřezávejte, nevysávejte ústy. Postiženou končetinu znehybněte, ochlazujte studenými obklady – ne ledem! – podejte lék proti bolesti a urychleně volejte 155 nebo dopravte postiženého k lékaři. Pokud dojde k celkové reakci – nevolnost, zvracení, bolesti hlavy – provádějte protišoková opatření.

2. bodnutí hmyzem (včela, vosa)

Ohrožení jsou pouze alergičtí jedinci, u ostatních postačí ránu zchladit, popř. použít šťávu z čerstvě rozříznuté cibule. Při rozvíjejícím se anafylaktickém šoku provádějte protišoková opatření.

Důležitou prevencí je nezabíjet bodavý hmyz (zejména sršně – jsou na rozdíl od vos přirozeně neagresivní), pouze jej odhánět, pokud je to možné. Při zabití se uvolňuje z tělíčka chemický signál, který sděluje ostatním vosám, včelám či sršňům, že jejich druh je v nebezpečí a následně dochází k agresivnímu napadání osob.

3. přehřátí organismu

Přehřátého jedince uložte do stínu nebo chladné místnosti, uvolněte tísnící oděv, zvyšte cirkulaci vzduchu. Snažte se postiženého celkově zchladit – přikládejte šetrně studené obklady a zábaly, podávejte dostatek nápojů s obsahem minerálů nebo vlažný čaj. Při poruše vědomí provádějte protišoková opatření.

4. úraz elektrickým proudem

Nedotýkejte se člověka zasaženého proudem holýma rukama! Především je nutné ukončit působení proudu na organismus a zavolat 155. Při zásahu je vhodné stát na nevodivém materiálu (guma, dřevo, plast, vrstva novin), vodič odstraňte z dosahu postiženého rovněž nevodivým materiálem – kusem dřeva, pomocí oděvu, odtažením provazem apod. Je-li postižený zasažen proudem o vysokém napětí, nepřibližujte se na méně jak 20 m k postiženému – hrozí vznik elektrického oblouku! V tomto případě volejte na linku tísňového volání 112.

5. anafylaktický šok

Jde o celkovou prudkou reakci organismu nejčastěji na bodnutí hmyzem, uštknutí zmijí nebo injekční aplikaci léku. Ohrožuje postiženého především otoky sliznice dýchacích cest a stažením průdušek, tzv. bronchospasmem. Zvlášť nebezpečné jsou otoky po bodnutí hmyzem do oblasti dutiny ústní a krku.

Co nejrychleji přivolejte RZP (rychlou záchranou pomoc) s údajem, že se jedná o prudkou alergickou reakci. Dále postupujte jako u šoku traumatického, provádějte protišoková opatření. Pokud je postižený při vědomí, vystříkejte mu dutinu ústní a hrdlo některým z nosních sprejů používaných k uvolnění nosu (Olynth, Nasivin), dejte studený obklad na krk a kostky ledu na cucání. Pokud postižený upadá do bezvědomí, pokuste se zajistit průchodnost dýchacích cest šetrným vložením kusu gumové hadice do úst a uložte jej na záda se sníženou horní polovinou těla.

6. otravy

Otravy mohou být způsobené celou řadou látek, s velmi rozmanitým průběhem otravy.

Pokud máte podezření na otravu, kontaktujte toxikologické informační středisko (TIS), telefon 224 91 92 93 , 224 91 54 02 (nepřetržitá služba). Uveďte tyto informace:

  • kdo volá, odkud volá, zpětné telefonické spojení
  • komu se nehoda stala, jaký je věk a přibližná hmotnost postiženého, zda trpí nějakou akutní nebo chronickou nemocí
  • jaká látka je příčinou otravy, jak velké množství látky otravu zapříčinilo a jaký byl způsob vniknutí do organismu
  • kdy došlo k nehodě
  • jaký je aktuální stav postiženého
  • jaká opatření jste dosud provedli

Pokud se týká vyvolávání zvracení, je vhodné tehdy, jste-li svědkem bezprostředního požití látky (pokud se nejedná o chemikálie! – při požití chemické látky nikdy zvracení nevyvolávejte, hrozí vdechnutí s následným rozvojem chemické pneumonitidy, která může být smrtelná!), jinak raději po poradě s lékařem. Nepodávejte k vyvolání zvracení roztok soli, mohl by způsobit rozvrat vnitřního prostředí. Pokud se nedaří vyvolat zvracení, neztrácejte tím čas. Podávejte aktivní živočišné uhlí (3-10 tabletek) smíchané na dně s čajem nebo vodou. Nikdy nepodávejte šumivý nápoj!

Protišoková opatření ( pravidlo pěti T):

V článku opakovaně využíváme spojení “protišoková opatření”, přikládáme informaci o co se jedná (jde o známé pravidlo pěti T):

Postiženého uložíme do protišokové polohy, tj. na záda s podložením dolních končetin nebo zvednutím všech končetin (srdce má být uloženo nejníže)

  1. tišení bolesti – při šoku nepodáváme léky ústy!, bolest tišíme správným ošetřením základního poranění, tj. znehybněním zlomenin, chlazením popálenin, atd.
  2. teplo – je potřeba zabránit podchlazení, ale i přehřátí
  3. tekutiny – rty a obličej otíráme vlhkým kapesníkem, nepodáváme nápoje ústy!
  4. ticho
  5. transport

Typickými příznaky rozvinutého šoku je zrychlená srdeční frekvence, špatně hmatný puls, postižený je bledý, studeně opocený, má žízeň, je mu nevolno, někdy zvrací, dýchání je mělké a zrychlené. Rozrušení se mění v apatii, zmatenost, až postupnou ztrátu vědomí.

Doufáme, že nebudete tyto rady potřebovat, ale kdyby přece, tak alespoň budete vědět, jak se zachovat.

Inspiroval vás článek? Řekněte o něm přátelům: