Sucho začíná komplikovat výrobu elektřiny. Nízké hladiny řek mohou ovlivnit i její cenu

Dlouhá období bez deště a vysoké teploty nejsou problémem pouze pro zemědělce. Nedostatek vody zasahuje také evropskou energetiku, protože omezuje vodní elektrárny, komplikuje chlazení některých zdrojů a znesnadňuje přepravu paliv po řekách. Při souběhu několika problémů se důsledky mohou projevit také na trhu s elektřinou.

Evropské řeky trápí mimořádně nízké průtoky

Sucho se během letošního léta rozšířilo do značné části Evropy. Podle srpnové analýzy Společného výzkumného střediska Evropské komise (JRC), která pracuje mimo jiné s daty programu Copernicus a Evropské observatoře pro sledování sucha, byla na konci července různou intenzitou sucha zasažena přibližně polovina území Evropské unie a Velké Británie. Devět procent sledovaného území se nacházelo v nejzávažnějším stupni pohotovosti.

Mezi výrazně postižené země patřily například Francie, Německo, Maďarsko, Rumunsko či Velká Británie. Situaci zhoršovala kombinace nedostatku srážek a opakovaných vln vysokých teplot.

Nízké průtoky byly zaznamenány také na významných evropských tocích, mezi něž patří Rýn, Dunaj, Loira nebo Pád. Právě stav velkých řek přitom může být důležitý nejen pro přírodu a zemědělství, ale také pro energetiku a dopravu.

Vodu potřebují i jaderné a tepelné elektrárny

Nejviditelnější je vliv sucha u vodních elektráren. Princip je jednoduchý – pokud řekou protéká méně vody, turbíny mají k dispozici méně energie a výroba klesá. Výpadek vodních zdrojů pak musí nahradit jiné elektrárny, dovoz elektřiny nebo energie uložená v akumulačních systémech.

Vodní elektrárny ale nejsou jediným zdrojem závislým na dostatku vody. Řeky slouží rovněž k chlazení některých jaderných a tepelných elektráren. Rozhodující přitom není pouze množství vody, ale také její teplota.

Během horkého léta může být říční voda natolik teplá, že provozovatel elektrárny musí výkon omezit. Důvodem jsou mimo jiné limity pro teplotu vody vypouštěné zpět do toku, jejichž cílem je zabránit nadměrnému zatížení říčního ekosystému.

Evropské instituce již upozornily na omezení výroby v několika státech. Problémy se týkaly například francouzských jaderných elektráren, zatímco nízké hladiny Rýna a Dunaje ovlivňovaly energetiku také v Německu, Maďarsku, Rumunsku a dalších zemích.

Problém nastává hlavně při souběhu více faktorů

Omezení jediné elektrárny zpravidla nestačí k tomu, aby se okamžitě změnily účty domácností. Evropská elektrizační soustava je propojená a chybějící výkon lze za běžných okolností nahradit výrobou na jiném místě.

Situace se komplikuje, pokud nedostatek vody zasáhne několik států současně. K tomu se mohou přidat další okolnosti – vysoká spotřeba způsobená klimatizacemi, plánované odstávky elektráren, slabší výroba některých obnovitelných zdrojů nebo neočekávané technické problémy.

Pokud na trhu ubude levnější elektřiny, musí se více zapojovat dražší zdroje, například některé plynové elektrárny. Právě náklady zdrojů potřebných k pokrytí aktuální poptávky se mohou následně projevit ve velkoobchodních cenách.

Český trh přitom není izolovaným ostrovem. Význam má situace v Německu, Francii, Rakousku, na Balkáně i v dalších částech Evropy, protože mezi jednotlivými státy elektřina průběžně proudí.

Nízká hladina řek zdražuje také přepravu

Dalším problémem je říční doprava. Rýn i Dunaj představují důležité evropské dopravní tepny, po kterých se přepravují mimo jiné energetické suroviny. Při nízké hladině vody musí lodě snížit množství nákladu, aby měly dostatečně malý ponor.

Jedna loď tak přepraví méně uhlí, ropných produktů či dalších surovin, což může zvýšit náklady na dopravu. Část nákladu musí být někdy přesunuta na železnici nebo silnice, případně je k přepravě stejného množství potřeba více plavidel.

Dopady sucha na energetiku proto nejsou omezeny pouze na samotnou výrobu elektřiny. Problémy se mohou přenášet také prostřednictvím dopravy a dodavatelských řetězců.

Extrémní počasí se stává součástí energetické rovnice

Současná situace připomíná, že energetická bezpečnost nezávisí jen na počtu elektráren a dostupnosti paliva. Stále důležitější je také schopnost energetické soustavy zvládat dlouhá období horka, nedostatek vody a další extrémní projevy počasí.

Výhodou je proto kombinace různých výrobních zdrojů, kvalitní přeshraniční propojení, dostatečná přenosová kapacita a rozvoj akumulace. Pokud jeden typ elektrárny vyrábí méně, může jeho výkon alespoň částečně nahradit jiný.

Pro konečného zákazníka přitom případné zdražení na velkoobchodním trhu neznamená automaticky okamžité zvýšení ceny elektřiny. Dodavatelé nakupují energii různými způsoby a často s předstihem, zatímco řada domácností má cenu smluvně fixovanou.

Dlouhodobější nebo opakované výpadky výroby však mohou tržní ceny ovlivňovat. Sucho a vysoké teploty se tak vedle cen paliv, dostupnosti elektráren nebo geopolitické situace stávají dalším faktorem, který může rozhodovat o tom, kolik bude elektřina v Evropě stát.

Zdroj/foto: Michal Hoblík, Kalkulator.cz, AI