Ekologické nároky jednotlivých skupin ovocných odrůd

V dnešním článku jsme si pro vás připravili ekologické nároky jednotlivých skupin ovocných odrůd. Probereme si ovoce jádrové, skořápkové, peckové, bobulové a tropické ovoce.

Jádrové

Jádrové ovoce je méně náročné na světlo než peckoviny. Při výsadbě musíme dodržovat dostatečné vzdálenosti. Řezem udržujeme korunu tak, aby se světlo dostalo i dovnitř. Dobré osvětlení plodů ovlivňuje jejich vybarvení, chuť a podobně.  Teplota vzduchu a půdy v době vegetace či v období vegetačního klidu má vliv na jednotlivé fenofáze.

Průměrná roční teplota pro pěstování jádrových druhů by měla být kolem 7^oC. Voda je pro růst ovocných stromů jedním ze základních činitelů. Rozpouští živiny v půdě, umožňuje jejich přijímání kořeny rostlin a transport do listů, do plodů a ostatních orgánů. Stromy přijímají největší část vláhy z půdy, méně vláhy přijímají listy za deště a rosy. Vyžadují průměrné roční srážky alespoň 500 mm.

Vzdušný kyslík je důležitý pro všechny procesy, které probíhají nejen v rostlině, ale i v půdě. Ke škodlivým látkám ohrožujícím jádroviny, patří především průmyslové exhaláty a výfukové zplodiny. Nejvhodnější je pro jádroviny středně těžká hlinitá, případně hlinitopísčitá nebo hlinitojílovitá půda. Optimální pH 6,2 – 7,2. Spodina má být propustná a podzemní voda nejvýše 1 – 1,2 m pod povrchem.

Nárocích na polohu a konfiguraci terénu je na jednom z posledních míst jabloň, protože je díky široké škále podnoží a odrůd velmi adaptabilní. Hrušeň je na světlo, teplo i půdu náročnější než jabloň. Vyžaduje propustnější půdy s bohatou zásobou živin a s neutrální půdní reakcí. Citlivě reaguje na vysoký obsah vápníku v půdě, nesnáší nepropustné těžké půdy.

Skořápkové

Skořápkoviny jsou poměrně náročné na sluneční svit, teplo i půdu. Madloň a broskvomadloň vyžadují teplý svažitý pozemek s lehčí výhřevnou půdou. Jsou dosti skromné, stačí jim i stanoviště s chudší ornicí. Daří se jim jen v nejteplejších oblastech, na teplotu jsou náročnější než broskvoně.

• Ořešák královský má nejlepší podmínky k životu ve vinorodých oblastech, ale pěstuje se až do výšky 400 – 500 metrů n. m. . Optimální jsou pro něj teplé, otevřené, mírně svahovité polohy. Vyžaduje dostatečně hlubokou půdu bohatou na živiny a z dostatkem vláhy.
• Lísce se nejlépe daří tam, kde je mírné a teplé klima s dostatkem dešťových srážek. Nejvhodnější jsou pro ni střední až podhorské oblasti v nadmořské výšce 300 – 400 m. Vyžaduje teplejší hlinitou a hlinitopísčitou hlubší půdu s dostatkem humusu.
• Kaštanovníku prospívají teplé oblasti na výhřevných půdách s dostatkem vláhy.

Peckové

Peckové ovoce je náročnější na světlo, teplotu i půdu.

• Broskvoň patří mezi nejnáročnější ovocné druhy, pokud jde o sluneční expozici. Nejlepší je pro ni poloha s průměrnými ročními teplotami 8 -10^oC. Optimální roční srážky by měly být 500 – 700mm. Vyžaduje hluboké propustné půdy s hladinou spodní vody nejméně 1,5 m pod povrchem, hlinitopísčité nebo písčitohlinité, výhřevné, s obsahem uhličitanu vápenatého do 5%, pH 7. Daří sejí nejlépe v rovině nebo na mírných svazích v nadmořské výšce 200 – 300 m.
• Meruňka má o něco menší nároky na světlo, teplo i vodu ne broskvoň.
• Slivoně (švestky, pološvestky, renklódy, slívy a mirabelky) jsou nejspolehlivějšími ovocnými druhy, které se dají pěstovat od nejteplejších poloh. Jsou méně náročné na světlo než broskvoň, meruňka a třešeň. V nárocích na teplo patří k nejodolnějším ovocným druhům. Nejkvalitnější oblastí pro pěstování slivoní jsou tam, kde je průměrná roční teplota 7 – 9^oC. Slivoně jsou poměrně náročné na dostatek vody, vyhovuje jim průměr ročních srážek 500 – 600 mm až podzemní voda 0,7 – 0,8 m pod povrchem. Nejvhodnější je pro ně půdy hlinitá až písčitohlinitá s dobrou zásobou vláhy. Optimální hranice pro pěstování slivoní je 300 – 500 m n. m.. Protože slivoně nemusejí být celoročně osluněny, většinou je v zahradách vysazujeme na okrajové plochy.
• Třešeň nesnáší zastíněné polohy. Nejvhodnější jsou pro ni stanoviště s průměrnou roční teplotou 7,5 – 9^oC. Vyžaduje poměrně dost vláhy, podnož ptáčnice má hluboký kořenový systém a může využít vodu i z hlubších vrstev půdy.
• Višeň je ve srovnání s třešní méně náročná, a proto ji můžeme pěstovat v drsnějších klimatických podmínkách. Nejvíce jí vyhovují jižní, východní i západní svahy s výjimkou studených až uzavřených ploch, kde hrozí nebezpečí houbových chorob a mohou ji poškodit nízké teploty. Nejlépe se jí daří ve středních písčitohlinitých půdách s půdní reakcí pH 6,5 -7. Lze říct, že tam, kde se dobře daří třešním, bude se výborně dařit i višním.

Bobulové

Bobulové ovoce je méně náročné na světlo, teplo i půdy. Nejvhodnější jsou pro ně oblasti s průměrnou roční teplotou 7 – 8^oC. Při optimálních srážkách 600 – 700 mm (u maliníku 800 mm). Potřebují středně hluboké, polopropustné hlinitopísčité až hlinité půdy s pH 6,5 – 7. Nejlépe rostou v rovině nebo na mírných otevřených svazích.

• Černý rybíz, angrešt a ostružiní jsou na teplo a světlo náročnější něž červený rybíz a maliník. Nejvíce vláhy vyžaduje velmi mělce kořenící maliník.
• Borůvka a brusinka potřebují kyselou půdní reakci, vyšší srážky a polostín.
• Jahodník je mnohotvárný až plastický druh, který lze pěstovat téměř ve všech oblastech. Uspokojivý výnos a kvalitní plody poskytuje i v polohách vyšších než 500 m. n. m. Nejčastěji se pěstuje v rovinách, ale na menších plochách se uplatňuje i v členitém terénu. Doporučuje se pěstovat ho na jihozápadních a severních svazích, ale tam, kde nejsou výrazné teplotní výkyvy v předjaří. Východní a jižní svahy jsou pro něj příliš suché. Optimální je 600 – 700mm srážek ročně. Dvakrát plodící odrůdy se uplatní v teplejších a chráněných oblastech.

Tropické a subtropické ovoce

Je velmi různorodá skupina, jak mimo jiné vyplývá i z jeho rozdílného místa původu. Tropické plody jsou náročné na teplo, dostatek slunečního svitu a často výrazně reagují i na délku dne. Jejich pěstování ve vytápěných sklenících v mírném pásmu je tedy poměrně náročné. Mezi subtropickým ovocem však známe druhy např. citrusy, které lze snadno pěstovat v bytě, nebo v jednoduchém pěstebním zařízením(veranda, zimní zahrada apod.).

• Netradiční druhy ovoce nejsou náročné na půdu ani na živiny v půdě. Velmi plastickými druhy je bez černý, dříň, aronie a růže dužnoplodá.