Zdravější jídelníček může prospět i psychice. Co ukazují studie?

Jídlo ovlivňuje nejen tělesnou hmotnost, hladinu cholesterolu nebo riziko některých civilizačních chorob. Stále více pozornosti vědci věnují také vztahu mezi jídelníčkem a psychikou. Výzkumy naznačují, že vhodně sestavená strava může být jedním z faktorů podporujících duševní zdraví.

Mozek potřebuje kvalitní „palivo“

Mozek představuje energeticky náročný orgán a pro svou správnou činnost potřebuje nepřetržitý přísun energie i řady živin. Není proto překvapivé, že vědci zkoumají, zda může dlouhodobá skladba jídelníčku souviset také s náladou, stresem nebo výskytem depresivních příznaků.

Samostatný vědecký obor označovaný jako nutriční psychiatrie se zabývá právě vztahem mezi výživou a duševním zdravím. Výsledky dosavadních výzkumů přitom naznačují, že určitý význam může mít celková kvalita jídelníčku, nikoli pouze jednotlivé vitaminy či potraviny.

Pozornost se často zaměřuje na středomořský způsob stravování, který staví především na zelenině, ovoci, luštěninách, celozrnných obilovinách, ořeších, semenech, rybách a olivovém oleji. Naopak omezuje vysoce průmyslově zpracované potraviny a nadbytek sladkostí.

Některé studie ukázaly zlepšení depresivních příznaků

Zajímavé výsledky přinesla například australská studie SMILES publikovaná v roce 2017. Účastnili se jí lidé s depresí a jedna skupina vedle běžné péče absolvovala také podporu zaměřenou na úpravu stravování. Po 12 týdnech došlo u skupiny s dietní intervencí k výraznějšímu zlepšení depresivních příznaků než u kontrolní skupiny.

Podobným směrem ukazují i některé další studie a jejich souhrnné analýzy. Výsledky však nelze interpretovat tak, že konkrétní dieta dokáže depresi sama vyléčit. Výzkum této oblasti pokračuje a na psychický stav působí současně mnoho dalších faktorů.

Zdravější jídelníček je proto vhodné chápat jako jednu ze součástí péče o celkové zdraví, nikoli jako náhradu psychoterapie nebo předepsaných léků.

Důležitou roli může hrát také střevní mikrobiom

Spojení mezi stravou a psychikou nemusí vést pouze přes živiny potřebné pro činnost mozku. Velkou pozornost získává také takzvaná osa střevo–mozek, tedy obousměrná komunikace mezi trávicím traktem a centrální nervovou soustavou.

Ve střevech žijí biliony mikroorganismů vytvářejících střevní mikrobiom. Jeho složení ovlivňuje mimo jiné právě strava. Vláknina obsažená například v zelenině, ovoci, luštěninách a celozrnných obilovinách slouží jako potrava pro část prospěšných střevních bakterií.

Vědci zkoumají, jak mikrobiom prostřednictvím nervových, imunitních a metabolických mechanismů souvisí s fungováním mozku a psychikou. Přestože jde o perspektivní oblast, mnoho souvislostí zatím není dostatečně objasněno.

Změna nemusí znamenat drastickou dietu

Pro podporu zdraví není nutné ze dne na den kompletně překopat jídelníček. Rozumnější bývá postupně zvýšit podíl zeleniny, ovoce, luštěnin, celozrnných výrobků, ořechů a dalších nutričně hodnotných potravin. Současně lze omezovat potraviny s vysokým obsahem přidaného cukru, soli či nasycených tuků.

Důležité je také nepodlehnout představě, že existuje jedna „potravina na dobrou náladu“. Duševní zdraví ovlivňuje souhra stravy, spánku, pohybu, sociálních vztahů, stresu, genetických předpokladů i zdravotního stavu.

Pokud člověk trpí dlouhodobým smutkem, úzkostmi, ztrátou zájmu o běžné činnosti nebo dalšími výraznými psychickými obtížemi, samotná změna jídelníčku nestačí. V takovém případě je namístě obrátit se na odborníka. Kvalitnější strava však může být jedním z praktických kroků, který prospívá tělu a podle současných poznatků může podpořit také psychickou pohodu.